O tomto víkendu proběhla tradiční a každoročně netrpělivě očekávaná událost rodeové sezóny 2007,
Finále Rodeo Tour 2007 – Mistrovství České republiky ve vodním rodeu nebo ve freestylu na divoké vodě jak kdo chce.

Hydro nám jěště nestačilo po Čuňovu okapat a už tady byly další super závody v Praze Troji. Srdcová záležitost pro Pražáky i pro ostatní, co se jim to vždycky snaží přijet nandat. Téma úpravy tlamy týden před závodama nikoho nerozházela, ale v guestbooku se ostatně jako minulý rok a roky před tím, mihnul návrh jet to ve vlně, jako vždycky s prudkým nesouhlasem. Jaký bylo překvapení, když jsem v pátek dorazil ke kanálu. Celou cestu jsem si liboval, jak je to dobrý a féroví vůči ostatním, když se celej rok jezdí v tlamě a pak se na poslední chvíli před závodama tlama předělá k nepoznání. Letošní neobyčejně plodný rok vepře se podepsal na této vepři jasně, tribuna rozhodčích je postavená u vlny. Jasnější mi to bylo, když jsem potkal potměšile se smějícího Matyho s Vohraďákem, Kosatka to rozlousk a nachystal zlomovej závod v historii. Celej pátek a sobotní ráno jsme se tak mohli smát překvapením rozčíleným a nechápavým přijíždějícím závodníkům. Pojede se ve vlně a basta.

Páteční večírek a přihlašování probíhalo za vydatnýho slejváku, který neodradil ty ambiciózní od tréninku, jezdilo se až do tmy a díky zvednutý hladině nikdo nelitoval.
Komorní, nicméně vydatný večírek vyseparoval zrna od plev a na startu fun slalomu v sobotním deštivým ránu se tím pádem neobjevilo spoustu borců, kteří mohli významně zasáhnout do pořadí jednotlivých rozjížděk, ale bylo jim blbě nebo jsou líný. Díky jednoduché a nezáludné trati šlo o rychlost a jistotu jízdy, kdo minul se lehce vrátil, ale ztrácel drahocenný čas a ten nakonec rozhodoval.
Po fun slalomu následovala kvalifikace zlomového top závodu sezóny na vlně. Jak se potvrdily obavy, tak dost lidí smrsklo svoje dvě jízdy na frontsurf, točení flatspinů a ti lepší přidali backsurf a roundhausy ve snaze o blunta. Rozjížďky byly dobře namixovaný, takže to zas nebylo tak fádní jak ste se mohli někde nechtěně dočíst. Naopak, přespolní závodníci dokázali ve svých jízdách předčit i domácí radikální borce, kteří maj vnlu těžce najetou, nebyla nouze o překvapivé souboje a jízdy vyhrocený až do krajnosti a parádně našlapaný všema různejma vlnovejma i válcovejma figurama jako to ještě žádný rodeový závody nepamatujou, prostě byla to velká podívaná a atmosféra houstla směrem k semi. Aby toho nebylo v Praze málo, tak nám Kosatka přichystal lahůdku v podobě kajakkrosu bez pádel na kterou si troufli jen ty největší kruťáci a kruťačky, protože se startovalo po osmi lidech a hned eskymákem bez pádla. Ač nebylo ideální počasí, furt lilo, což odradilo hodně zpohodlnělých lidí-měkoušů, tak tuto disciplínu hodnotím velice kladně a přínosně, jak pro závodníky, který si tím zvedli sebedůvěru a prověřili fyzičku, tak pro diváky lačných po dramatických momentech, nejedna rozjížďka končila totální rozplavbou a lovením lodí a lidí, hlavně u holčičích rozjížděk to vypadalo, jako vyplavená loděnice.

Ale bacha, tím to nekončilo, rozvrh dne byl napnutej a na zevlink nebyl čas, takže hned po krosu nastupovali semifinalisti a to se bylo teprve na co koukat. Ve všech kategoriích do toho všichni nehorázně šlapali, takže rozhodčí měli plný ruce práce a vysvětlování hodnocení triků některým radikálnějším zahraničním závodníkům, jojo byly to nervy, ale potvrdila se všestranost a zkušenosti těch nejlepších, takže vlna nezůstala nikomu nic dlužná a naopak. Po skončení se všichni mokrý a promoklý přítomný různě rozesli, aby se zase mohli suchý sejit na večírku, kterej byl klasicky komorní, ale kvalitně zásobenej s bohatým keteringem, jenom nám všem chyběli Kurfovo smažáky zabalený do ručníku...a velký kbelíky s tatarkou a kečupem na sluníčku...o music se tradičně staral matador Žandul, teď nevim jestli náhodou ne jenom v pátek, ale v zásadě na tom nesejde, oba večírky byly hudebně jako vždy navýši.

Nedělní ráno zas nebylo tak fádní a vstávání bylo zas o něco těžšíi, jo ale nakonec se to rozjelo hlidkama dobře na zotavení se po večírku.. Jednodušsí o to přísněsnější funslalom ve smíšených hlidkach na rozhejbání nebyl v neděli po ránu od věci a náročnost práce v týmu se nejednou ukázala jako nepřekonatelná, za nesplnění úkolu jedním ze členů hlídky následovala neúprosná diskvalifikace, takže se někteří snažili zoufale vracet do neprojetých branek a vynášet si lodě, aby pak na samej závěr neprohodili pádlo a skončili mimo závod.
Hřebem nedělního dne je samozřejmě finále ve všech kategoriích, pět nejlepších si to rozdalo head to head. Krátce kolem poledne se rozjela nevídaná řež, junioři, holky, bastardi, singly a chlapi, tak to šlo pěkně po sobě.Juniory bez překvapení rozebral Jirka Langer, kterej si dával svoje oblíbený válcový triky bez ohledu vlnu a její na hloubku, zbytek juniorů patřil bratrům z polska. Ženský si to překvapivě rozdělily jinak než se čekalo, největším zklamáním byl osudný výplach Káči Migdauový a naopak třetí místo Evičky Hanzalový velký překvápko nejen pro Bjéťu, první matadorka Lenka Novotná, druhá Evička Filová ze Slovenska. Královská kategorie Old Bastards následovala a rozpis finalistů podle výsledků z posledních závodů sliboval klání těch nejlepších rodeo mástrů u nás. S jistotou pravých a levých bluntů si dojel suveréníma jízdama pro vítězství Bouky, na paty mu šlapal z druhého místa Venca Jezvina, Mamka ve čtvrté rozjížďce nečekaně zahrozil Phoenixmonkey, ale výplach mu vzal všechny naděje na další postup a bronz tak obhájil Jan Beran řečený Skín.
Singlíři si taky nezůstali nic dlužný, naflákali tam prudký blunty hlava nehlava a především domácí, všestranější borci to ukázali zbytku světa, takže nejlepší formu a zkušenosti nakonec potvrdil čerstvej fotřík Štěpán Fiedler, Zoid jako druhej a mladej Červajz přece jenom zarputile vyšoup Grázla, kterej se při tréninku soustředil spíš na tlamu a to se mu nakonec nevyplatilo, Davídek byl hádám na pěkným pátým místě.
Finále chlápků na závěr nemělo obdoby. Na férovku si to rozdali Vohraďák s brutálně vysokýma kickflipama a rychlýma Macnasty, Tomo a Maty sázeli kalifornyje jakoby se nechumelilo, Bubáč a Špindlík dávali klasiku prokládanou vlnovejma parádičkama, prostě nářez jak hovado. Atmosféra a napětí bylo neuvěřitelný, kdo to dá a kdo vypadne nebylo do poslení chvíle jasný, všichni se předváděli a hecovali, bezchybnejma jízdama s dramatickým zaváháním v poslední rozjížďce si nakonec pro zlato dojel Tomo, Vohraďákovi nechal zasloužený stříbro a Špindlík si bral bronz, domácí radikální borec Maty, supersáar trojských závodů nestačil psychicky na ostřílené závodníky a nedal ani polovinu z toho co umí, takže skončil na pěkným čtvrtým místě, pátej dojel se smolnýma výplachama Bubáč.
Aby toho nebylo málo, tak v průběhu celýho víkendu lítaly kajaky z rampy do vody z vody do vzduchu a zpátky, best jump byl vyvrcholením nezapomenutelnýho Trojskýho wwrodeofreestyle víkendu a bylo neuvěřitelný co se dá vykroutit pouhým odrazem o hladinu za triky, padaly kalifornie, kickflipy, helixy a další nepojmenovatelný figury včetně upřených pohledů s obrácenejma víčkama, rudých ksichtů a odrovnanejch obratlů. Nejlepší byl Tomo, pak Špindlík, pozadu nezůstal ani sám pan stavitel rampy Maty a ostatní, nakonec si to všichni všechno užili. Kosatka s gráciíí, noblesně v havajský košili bez megafónu vyhlásil výsledky, vylosoval tombolu a dal se do uklízení a s ním spoustu dalších zasloužilých lidí, takže jádro těch nejtvrdších se celý ospalý sešlo v hospodě u Hika, aby jim čiašnik zo Slovenska sdělil, že něvarí, ale všetko dobre dopadlo lebo to byla mielka. Tak zas příští rok a nezapomeňte, tour ještě neskončila a kluci ze Sopáče maj v záloze ještě jednu vrcholně vypečenou akcičku roku, takže teplý trenky a kulicha, uvidíme se v Sopotnici a uvidíme jak to komu jezdí....cha, chá. Jóo málem sem zapomněl, díky všem za super závody. Zatim čaj.
Bouky