Do Thunu původně měla jet brněnská část autem s Ríšou Hrčkem a Honzou Kolářem. Bohužel však byl Ríša zaneprázdněn a nemohl jet, takže jsme na poslední chvíli sháněli auto.

Naštěstí se to řezníkům povedlo a v pondělí večer z Prahy odjížděl bílí Tranzit ověšený lodičkami, osazený podivnými lidičkami ( Řeznice, kníže Fantomas, Pavel, Ondra, Kača, Kopeček a Honza ), popsaný fixem a páchnoucí hydrem. Po dlouhém odloučení jsme si měli co povídat a hráli jsme přátelskou hru s tankama. Bohužel notebooku došla šťáva dřív než jsem je rozdrtil:) Příště.

Nad ránem jsme v deštivém počasí dorazili do kempu v Thunu, plnýho vodáků. Někteří postavili stany, jiní šetřili síly a ani neotevřeli voči a chrápali v autě. Až jsme se někdy probudili a šťastně shledali s posádkou novýho Tranzitu ( Kostner, Medvěd, Kosatka, Řezník, Eda, Bjěťa, Zajíc ) a Vohraďákem, a jeli jsme kouknout na play spot.

Fakt supr velká vlna s ještě větší frontou ve vracáku. I přesto jsme nalezli do lodí a šli pojezdit. Hlavní vlna se tvoří asi 50m pod starým krásným dřevěným jezem, v jehož propusti vzniká další supr vlna bez fronty. Bohužel nás odtamtud vyhnali pod hrozbou diskvalifikace:( Večer jsme v kempu obsadili zastřešenou a zastřeženou část místní restaurace a začali jsme se v ní volně občerstvovat.

V úterý dopoledne se část vydala na krásnou troječku s velkými vlnami, údajně ideálání pro playboaty, kterou nám poradil Oli. Není nad rady profesionálů. Asi pětikůbíková regulovaná strouha s nějakým jezem a vrbyčkama. Veselejší bylo že začínala krásnou šestkou stoupající někam k horizontu. Teď si ale ani nepamatuju jestli jsme ji jeli... snad kousek :))

Ve středu byly oficiální tréningy. Odpoledne jsme si svých vyhraděných 45 minut a začali se porozhlížet kolem. Sluníčko začínalo šajnit a mi jsme si udělali povinnou návštěvu místního coffe shopu, ladili formu a čuměli pořád na jedno místo v řece. Kosatka studoval strukturu vlny a vymýšlel ideální sestavu která nám zajistí vítězství. Jen pro vaši představu, v těchto geniálních choreografických výplodech byly nové fantastické figury jako Felix, Kaprfíld a nějaké Rezervní blunty a jiné rezervní figury. Blunt byl v týmu smažek vůbec nejoblíbenější figura, která dokázala zvednout náladu na vodě i mimo ni.

Ve čtvrtek měli rozjížďky C1, holky a chlapečci. Řezník si ulomil hlavičku a Pavel pro jistotu zahodil celý pádlo, prej je to sním nuda. Nejlíp se zadařilo chlapečkovi Štěpánovi, kterej po nějakým tom airu přistál na pátým místečku. V okolí spotu postupně vyrostly stánky s mooc hezkýma věcičkama na vodu a místo pro nocleh našich lodí. Nechyběli ani prototypy na příští rok a nálepky které se nám úspěšně hromadili v autě. Jedinou vadou byla téměř neslyšitelná hudba. Večer bylo oficiální zahájení, poděkování sponzorům, představení každého státu a následné nahnání všech zúčastněných na podium, kde jsme byli obdařeni lístkem na "free beer" z nějakého ovoce, převlečeni do Teva trička a na krk nám byla pověšena vyfintěná Teva plechová kravata. Tu jsem bohužel někde nechal opuštěnou:(( V naší restauraci jsme se občerstvovali nefree pochutinami a nefree tekutinami, ale i přesto jsme po nich byli pozoruhodně free. Hlavně Kosatka a jeho šílený vtipy.

Ráno a celej pátek měli rozjížďky velcí kluci, s přestávkou na holčičky. Bojovali jsme statečně, dali jsme spoustu felixů a skorofelixů a někdy i spin nebo blunt, takže nám nezbylo moc času na rezervní figury, ale nebylo to nejhorší. Navíc jsme měli ohromnou akustickou podporu momentálně nezávodící českých roztleskávačů, kteří několikanásobně přehlušili DJe s jeho šumítkem. Jízdy nejlím zvládl Zaja kterej skončil padesátej a Kačenka sedmá. Evropská špička předváděla také mooc hezké kousky jako Pan Am, Helix apod., ale jestli si Oli Grau myslel že mu jeho vtípek projde, tak se krutě spletl, protože mu Čochtan při jízdě zlomil úplně nový Chili pádlo. Velkou radost nám udělal vohraďávkův táta, kterej spolu s sebou dovezl led s ledničkou na různé energické nápoje. Díky tomu jsme si mohli udělat krásný piknik na místní plovárně u jednoho z říčních ramen. Vzali jsme s sebou nezbytnou ledničku a navíc Transformera od Wavesportu a nějakou strašnou zelenou vobludu od Daggeru. Na dřevěném molu se opalovali krásné rodeové roštěnky a na řece se vábili labutě. Kořeň Bjetík byl tím, a množstvím bluntů ( jak se později ukázalo, je jejich opravdovým milovníkem ), natolik opojen, že se nedokázal dostatečně soustředit na eskymování a vypadl omylem z lodě... Zajímavým úkazem byl na vodě i Fantomas, který se ve vypůjčeném vybavení tvářil jako ctihodný Thunský šlechtic na výletě s osmispřežením. S klesajícím sluncem klesal i počet pozorovaných samiček a mi se v jejich stopách odebrali na večerní soutěž "queen of the wave". Ještě před jejím začátkem proběhlo vyhlášení Euro cupu, při kterém si šel na oranžovou nálepku na pódiu stoupnout i Řezník. Všechny detaily byli zachyceny neodbytným kameramanem Fantomasem z bezprostřední blízkosti 10cm. Queen začala až za svitu reflektorů. Mělo jít o čestný závod ve kterém soutěžilo 40 vylosovaných paddlerů z různých států o to, kdo bude na správném místě ve správnou chvíli. Tím správným místem bylo čelo vlny a paddleři pořád najížděli do vlny a zase se z ní vystrkovali. Pak zazvonil zvonec a nesmělo se více najíždět do vlny. Ti, kteří v ní zůstali se mohli začít brutálně mydlit než v ní zůstali jen 2 kteří postupovali do finále. Zvonec zazvonil 5x, po druhém zacinkání se Petře podařilo zůstat ve vlně jako poslední. Po třetím však odzvonilo Zajovi, kterej ztratil pádlo a málem se přitopil díky úmyslně schovanému strhávacímu popruhu na špricku. Naštěstí se mu podařilo vykopat a zaplaval si ve vlnách Aere. Stejně si myslím že šlo o promyšlený způsob likvidace konkurence. Úsměv na rtech nám rozšiřovali skvělé blunty, nefree beer a fosforově oranžové kosočtvercové nálepky Kayak Fanatic, nalepené na téměř každém objektu, zejména autech, tričkách a některých roštěnkách. Na sloupku našeho příbytku v kempu jsme nalezli slušně napsaný vzkaz od Ok teamu, abychom do sobotního rána vyklidili prostor pro hosty restaurace. Předběžně jsme uklidili a začali pět nové verze starých songů, většinou velmi zjednodušeních na základní hlásky a melodii, ale znělo to zajímavě.

Ráno jsme pobalili a odebrali se fandit Vohraďákovi. I přesto že se reproduktor tvářil že se již trošku probudil, neměl proti našim hlasivkám šanci. Štěpán ukázal celkem pěkné jízdy, bohužel s mnoha felixi a skončil dvanáctý, ale i přesto to je krásné umístění. Rozhodli jsme se že nebudem zůstávat na finále když si stejně nezajezdíme, sbalili jsme si saky fraky, rozdělili se na dvě skupinky do bílího a novího tranzitu, podle toho kdo valil do Prahy a ty co se ještě stavili na Plattlingu, dali jsme poslední blunty a zanechali Vohraďáka s hrstí zbylých poukázek na free ovocné pivo. Doufám že si je užil..