Australian championship II aneb jak se závodí podle nových pravidel. Zdejší velikonoce se nesly ve znamení velké vodácké akce. Kanoistická organizace se rozhodla uspořádat závody ve všech kanoistických disciplínách. A tak v pátek ráno přišlo na řadu i rodeo.

Soutěž byla upravena pro co nejširší spektrum závodníků. Junioři závodili na Jacke wave. Téměř učebnicový vlnoválec ještě doznal drobných změn od MS. Protože Main wave byla zrušena pro údajnou nebezpečnost pro slalomáře (Teď je nebezpečná pro nás, jeden slalomář mě napíchnul, když jsem čekal ve pracáku), jel se hlavní závod na (Deep) Fryer. To je ta vlna, kterou naši reprezentanti ze začátku jen projížděli a nakonec na ní trávili celé dny. Ta také doznala drobných změn (je víc strmá).

Zúčastnilo se opět velké množství omladiny a nechyběla ani světová špička Tanya Faux, Anthony Yap (7. na MS) a Jake Farragher (6. na MS). Závodilo se podle upravených Amerických pravidel. Byly zde vidět jejich přednosti i nedostatky. Nesporným plusem je zatraktivnění závodu. Ale za cenu toho, že závodníci nemusí mít po 10 sekundách co zajet, protože více figur neumí. Dalším úskalím je, že hodně záleží na rozhodčích co uznají a co ne. A samozřejmě na štěstí protože jednou figurou se dá vyhrát závod. Na jízdách bylo vidět celkové zklidnění, ale dynamika z nich nezmizela. A na co tu bylo k viděni? Základ pro finále byly oba blanty, backstab a něco k tomu. Pak přišli na řadu Air blunty Felixi Californie a další chuťovčičky. Tanya si ve své kategorii celkem snadno dojela pro vítězství, přestože poslední jízdu opět zkazila. Oto větší překvapení se zrodilo v mužské kategorii. Druhý z Ottava rodea Anthony Yap nepodal optimální výkon a tak se mohl Jake Farragher těšit ze vítězství v seniorské i juniorské kategorii. Na výsledcích také bylo vidět, že zajet nulu není žádný problém a že i ve finále můžou mít dva závodníci stejný počet bodů.

4.-5. Petr Prause (Aby jste to nemuseli hledat :o)

více fotek na seanboz.com