Taková událost a všude TICHO JAKO PO PĚŠINĚ!

Je tomu týden co bylo slavnostně otevřeno nové HIKO. Nebojte, žádná nová továrna, nebo leda že by jo! Bude to určitě krám (fabrička) na pěkné a vyfintěné vodácké, ale i outdoorové věcičky. Tak k věci! A i pár drbů ze zákulisí :o).

Den D - 3: v ukrutném tempu finišuje Hiko team přípravou interieru. Lakují se laťky do stojanů,maluje strop, pokládá koberec a montují šuplíky - pro někoho hotový hlavolam ( kdo zná Honzíka Luxů, tak mi dá zapravdu).

Den D - 2: Hiko team přivrtává poličky, stojany na lodě a regály.

Den D - 1: Ke slovu přichází vrchní aranžérka Lucka. Prostory se začínají zaplňovat nepřehlédnutelným aranžmá ( Brdské duby by mohly vyprávět ). Jenže zatím není nikde vidět žádný věci! Jako nezávislý pozorovatel jsem si říkal, že to není možné, aby se všechno stihli v čas. Ne tak náš Hiko team! S ledovým klidem tvrdil : Vše se stíhá. Jen se nestarej, šoupej nohama a koukej přidělat ještě nějaký guláš ať Naši hosté netrpí nedostatkem . Nezbývá mi nic jiného než sklapnout a jít chystat flákotu na papání.

Den D: S myšlenkami na dobrou párty a se zvědavostí, Řezníkovi vlastní, jsem se vydal v 16.00 h na místo činu. Otvírám dveře a nestačím se divit! Krámeček je nabitý všelijakými vyvoněnými věcičkami. Od sedmi ráno najíždělo auto za autem a valilo zboží, tak aby bylo vše pořádně připravené. Človíčkovi až přecházely oči. Tam visí Hiko věci, tamhle stojí Necky a hele mají tu i Husky a taky Hannah. Vešel se i Milan Mach se svými šprickami, Karabina s Deggerem, Habrman s Prionem, ale to není vše. Konečně mi to dochází. Tohle nebude jen tak nějaký vodácký krám, ale opravdové Vodácké centrum. Dvojpatrový obchod s půjčovnou uspokojí snad i toho nejnáročnějšího.

To už, ale ke mně míří vysmátý ODPOVĚDNÝ VEDOUCÍ Luxík a pobízí ke konzumaci připraveného pití a jídla. Čekání na guláš využívám k pokecu s lidmi vody. Nechybí tu skoro nikdo. Konečně doráží žvanec. Někde se totiž zatoulal řidič a cesta která normálně trvá 20 min se mu protáhla na dvě hodinky. Naštěstí nás přeci jen našel ( viď Řeznice ). Jenže se do toužebně očekávané žranice připletla další věc. Promítání filmu z Gangy. Po velkém dilema nakonec vyhrává film před žvancem. Nutno dodat, že nebylo proč litovat. Úchvatné záběry z Indie úplně umlčeli naše hladové žaludky. Stejně na nás zbilo :o).

Domu se dostávám těsně před dvanáctou a to po velkém sportovním výkonu, když jsem zpumprdlíkovanej dovezl Řeznici na štangli od její silničky až před barák.

PS : Ten kšeftík najdete na ulici 5 května.