Ve čtvrtek nabírám Špindlíka u bunkru a začíná šílený 4 denní maraton s názvem Kanoe Mattoni 2007. Minulý týden probíhal 10. ročník Kanoe Mattoni, na který jsem obdrželi pozvánku i s palyspotem na přání. Ten si, ale musíme vymyslet. Proto už na jaře vyrazila předsunutá hlídka do Varů. Jejím cílem bylo zmapovat „suché“ koryto Teplé a vymyslet co se tu dá postavit. Nakonec je naplánovaná Sopotnice bez motoru či Kadaň. Přehrazení řeky a 4m koryto končící za betonovou hranou jezu.

Pozdě večer přijíždíme do Varů, abychom se rychle navečeřeli a už musíme být na spotu. Probíhá noční splutí a v řece teče 7 kubíku. Bohužel jic neříkající údaj. Tak se jen koukáme a modlíme, že příští den, kdy poteče o deset více to bude fungovat. Ráno rychle na snídani abychom před desátou namontovaly mechanismus na zvedání překážky. Máme chvilku času, kterou vyplní oběd s fotografem, kterého jsme včera vzali stopem. Ani se nestačíme pořádně najíst a už zvoní telefón. Průšvih. Betony přehrazující řeku nevydržely a jeden odplaval. Dojíždíme k playspotu a zkoušíme ho nastavit do idealní polohy. Dle předpokladu neúspěšně. Čekáme až vypnou vodu. Následuje kompletní demontáž playspotu za vydatného deště. Na pěší zoně zkracujeme nohy a přivařujeme nádražní hevery na pevno ke konstrukci. Užasná věcička (ty nádražní hevery) umožňující za plného provozu manipulovat s cca. 14 tunovou konstrukcí bez větší fizické námahy.
Už je večer a pomalu se sjíždějí další aktéři. Čekání na vodu a další prosba vodáckým bohům, aby to fungovalo. Zatím co se většina jezdců hrne do spotu. Probíhají poslední pokusy o doladění. Playspot připomíná spíše vývařiště než válec a zvláště holčičky mají problémy. Všichni se snaží jezdit to co jim síli dovolí. Vše je zabalené do barevných světel a dýmu.
Sobotní ráno se snažim s pomocí záchranářů vylepšit včerejší stav. Bohužel bez výrazneho úspěchu. V průběhu druhé exhibice se snažím najít něco použitelného nahoře na sjezdařské trati. Opět neúspěšně. Nakonec si i já vyzkouším tu „šílenost“ co jsme postavili. Nic moc to není, ale dají se tam dělat zajímavé hovadinky. Alespoň něco. Kluci tam po včerejším "tréninku" dávají i těžké figury jako phoneyx monkey.
Ještě v hydru se všichni přesouvají k bazénu, kde se soutěží v eskymácích. Já s Čurem se probojováváme do večerního finále na rybníčku bahňáčku v zámku Chyše. Zde se koná večírek pro závodníky a VIP. Několik kulturních vystoupení doplňuje finále v eskymácích, ve kterých mě Čuro nakonec porazil. Na závěr se koná úžasný ohňostroj. Není jic lepšího než ležet na zemy a dívat se na vybuchující nebe nad vámi.
Následující den všichni vyspávají, ale mě čeká zavěrečný finiš. Díky náhodě se dozvídám, že playspot dělá to co jsem chtěl, ale za jiné vody. Po následném testu zjišťuji, že to ze břehu vypadá dobře, ale skoro se v tom nedá jezdit (málo vody). Všichni jsou už na cestě do Kadaně nebo domu zatím co domlouvám poslední detaily na příští rok a řeším teorie proč to nefungovalo, tak jak jsem si představoval. Pokud to klapne, příští rok nás čeká minimálně jeden plně nastavovací playspot při tekoucí vodě a snad i mezinárodní závody. Uvidíme co na to organizátoři.
Děkuji Honzovi za vydatnou spolupráci a organizátorům za bezmeznou podporu a vynikající podmínky. Příští rok už to snad bude podle mých představ :-)