1.reportáž – BIG SHOCK! v Ugandě aneb kdo se bojí nesmí na Nil

Wow! Konečně jsme s BIG SHOCK! teamem v africké Ugandě, daleko od všech stereotypních problémů, složenek, trapné zimy, vánočního šílenství a vobehraných songů našich zlatých slavíků. Ještě teď se ksichtím, když si vzpomenu na šéfovu nepublikovatelnou poznámku, kterou vypustil vzápětí poté, co jsem mu onámil své plány. Co měl taky panáček dělat? Postavil jsem si hlavu a jeho před hotovou věc, a tak jsme si 17. prosince ve tři hodiny četli palubní menu Emirates airlines na vídeňském letišti. Za celých 24 hodin nás uvítalo žhnoucí Entebbe a naprosto jiný kontinent.

Je tady nový rok a s ním placení příspěvků. Někteří to znají jiní ne, proto stručný návod.

S velkou částí závodníků jsme se v basecampu, na fotbalovém hřišti v Loučovicích, sešli už ve čtvrtek večer, abychom v klidu stihnuli páteční vodu. Protože jsme ale věděli, že poteče až odpoledne, uvítací večírek se rozjel na plné obrátky… No, spali jsme spíš míň než víc. Dopoledne jsme věnovali převážně zewlingu a kolem poledne jsme se přesunuli na hráz, abychom byli z Váňova skoku pryč dřív, než tam stihneme někomu překážet. Voda v pátek tekla jen krátce, tak jsme dali dvě jízdy a vrátili se zpět do kempu. Večer pak proběhla registrace závodníků a pilo se a bylo veselo.

Máme tady zimu a lodě nám pomalu začínají usínat. Nastane nám čas zimních radovánek a pro někoho tvrdá zimní bazénová příprava. Jiní zase pojedou pádlovat do tepla. Aby jsme se nenudili, tak si tady dáme pár rozhovorů s různě známýma i neznámýma nebo začínajícíma jezdcem rodea nebo creeků. Ukážeme si možná pro někoho neznámé tváře, ale nezapomeneme i na ty provařený ksichty…
Začneme Matějem Sottnerem jelikož je to můj kámoš a je nejjednodušší s nim udělat první startovací rozhovor. Tak tady to je…

Přítomni: Maruška, Kosatka, Kačenka, Bjeťa, Maty, Matej, Petr Kašpar.