Jako už po několikáté jsem se rozhodoval, jestli vyrazím na závody do Grazu, letos jsem se konečně rozhodl, že ano, a nelituju.

Vyrážíme z Prahy v pátek ve 20.00 (Maty, Bjeťa, Kačka, Sluňďa), chvilku se rozhodujeme, kudy pojedeme, zda přes Brno, Bratislavu či Budějovice. Nakonec jsme jeli přes město “kde by chtěl žít každý“ (teda kromě mě).
Po dlouhé cestě dorážíme ve 3 ráno, zkouknem playspot, zjišťujeme, že u něj se rozhodně nevyspíme a jdeme spát do tělocvičny, jak psali v propozicích. Tělocvična se nám zdá zavřená tak spíme na betonovém plácku pod slunečníkem vedle tělocvičny. Dohodneme se, že v 6.30 tedy za 3 hodiny, půjdeme potrénovat, než tam bude moc lidí.

Zazvoní budík, nikomu se nám moc nechce, ale nakonec se vykopeme ze spacákú a jedeme k playspotu. Tam zjišťujeme, že už jezdí a pospává druhá skupinka Čechů - Pavlik, Lenka Borovičková a Karel Harant. Překvapují nás pořadatelé, kteří už v tuto šílenou hodinu staví stany pro rozhodčí, věší bannery a je jich na to hlavně hodně! Převlečeme se (kromě Kačenky ta stávkuje a spí v autě) a hurá na vlnu. Jsme dost ztuhlí a nevyspalí, ale nadržený na to si zajezdit na vlně.

Ze začátku nám to vůbec nejde (je to holt jiný než vlnka na kanále), ale nakonec se nám přeci jenom něco daří. Když dojezdíme, pověsíme z Bjeťou časomíru, kterou jsme přivezli z Prahy k zapůjčení na tento závod. Při registraci dostáváme za 15 euro docela hezké triko Graz rodeo a poukaz na večeři v místní hospůdce. Začátek závodu docela trvá, a pak máme pocit, že se to vleče.

Fandíme našim holčičkám, přičemž Lenka postupuje a Kačka, ačkoliv dala super helixe a mcnasty, oboje ovšem po limitu vypadává. Na nás dojde řada až odpoledne. Já mám pocit, že ve vracáku usnu, 3 hodinky spánku je opravdu málo. Místní borec Daniel Herzig zajel neuvěřitelnou jízdu, ve které dal, co se dalo, čímž zajel i Čonyho.

Následuje malá pauzička, při které se vydávám obhlídnout s lodí hořejší playspot, který tu ovšem za této vody není, je tu jen mikrovlnka. Pokračovalo semifinále chlápků, finále holčiček a singlů a na vše stálo za to se dívat. Nevětší podívaná se konala v mužském finále, rozhodovalo se mezi Herzigem a Čonym. Se svojí nadupanou jízdou vyhrál Herzig.

Následoval přesun do místní hospůdky, kde nás měla čekat večeře a vyhlášení. Obsluha zřejmě nepochopila, že by předem objednaní zákazníci mohli do hospody skutečně přijít a nezvládala. V nastalém stresu nám neustále nabízela salát jako předkrm, přesto, že už jsme jej 2x měli. Nakonec nám přece jen přinesli těstoviny. To už ale bylo vyhlášení, při kterém nás potěšilo 2. místo Lenky Borovičkové.
A jistě také tombola, ve které jsme všichni něco vyhráli.

Vzhledem k naší únavě a ceně piva se naše skupinka vydala spát do místní luxusní tělocvičny. V neděli ráno jsme objevili místnost plnou kousků molitanu a trampolínu takže jsme zkoušeli skákat různá salta a podobně.

Pak jsme vyrazili k playspotu, kde sice někdo jezdil, ale nebyl to takový nával. Zlepšil se i vodní stav, takže se vlna ještě trošku roztáhla. Udělali jsme si výlet do centra, a dali poslední poježdění, to už jsme tam byli skoro sami. A pak hurá zpět dom do Prahy, do Podolí do lékárny, do prčic to se mi bude po tom Grazu stýskat.

Výsledky

Foto: Kačenka, Karabáč, Bjeta