Nebo též, chcete li, postavení se do svíce zaříznutím zádi do proudu.
Prvek, který není nijak pronikavě zajímavý sám o sobě, ale tvoří začátek mnoha rodeových a freestylových figur. Problém je velmi jednoduchý - jak na začátku figury dostat špičku kajaku vysoko nad hladinu (do svíčky). Využití je pak velmi široké - u splatů (viz minulý díl), u cartwheelu a také při volné jízdě na řece (předkopnutí špičky na hraně skoku)
Základní idea je, dostat špičku kajaku z vody nad hladinu tak, abyste si vytvořili energii nutnou k následnému prudkému ponoření přídě a postavení lodi na špičku.
Pro zvednutí špičky je třeba provést současně několik činností:
- držet kajak ve velkém náklonu na boku
- zabrat silně dopředu
- mírně přesunout váhu dozadu a druhým listem pádla vést kontrazáběr tak, aby podpořil zatopení zádě lodi
Postup :
- Kajak v mírné rychlosti nebo v klidu postavíte na bok do silného náklonu - váhu těla přenesete nad zatopený bok kajaku. Hlavu držte rovně.
- Veďte dopředný záběr podél boku lodi - záběr táhněte od chodidel ke kyčlím (protažení záběru dále za tělo je neúčinné). Zároveň zvedejte špičku lodi současným působením záběru a silou břišních svalů. Váhu těla přenášejte mírně dozadu a širokým kontrazáběrem špičku zařízněte pod hladinu.Pomůže též, když se podívate ve směru otáčení přes rameno na záď lodi.
- Pokud se vám podařilo špičku zvednout, musí okamžitě následovat pokračování figury, tak aby se využilo maxima z nashromážděné polohové energie, tj. např. potopení špičky pro cartwheel nebo skok při volné jízdě na řece.
Již neexistuje. Chtěl jsem ho vidět a viděl jen žabinec a řasy.