Už od loňské Troji, závěrečném závodu Hiko Rodeo Tour 2001, jsme se všichni těšili na další ročník. A konec března udělal netrpělivému čekání přítrž. Problém s dopravou do dosti vzdáleného Hradce nad Moravicí se vyřešil takřka sám, protože letadlo do Ostravy obsadili sjezdaři spěchající na svůj závod na stejnou říčku a nezbylo, než popadnout auto, volant a vypravit se tam přízemně pozemně. A páč se líp jezdí ve víc lidech, dohodli jsme se s Kosatkou, který vypravil tranzita a jelo se.

Protože je to z Prahy opravdová dálka a my chtěli potrénovat ještě v pátek, plánovali jsme vyrazit poměrně časně. Sraz Kosatka stanovil na desátou v HGčku a patrně jediný, komu to opomněl oznámit, jsem byl já. Operativně však tento problémek vyřešil tak, že mne naberou cestou. Meetingpoint stanovila Lenka na Chodov, navigovala mne přes nějakýho kosmonauta, kolem kterýho jsem měl projít, no ale nakonec jsme se ve dvě hodiny šťastně shledali v Průhonicích u Hypernovy, což jsme ihned oslavili lahvinkou Bátiny Frankovky.

Kosatka uhání po dálnici aby dohnal mnou způsobené manko, Báta suplující uražené boční zrcátko mu radí kdy může předjíždět a kdy ne a až na chudáka Kosatku všichni večírkaříme. Přikupujeme další láhve vína a k nim bagety bez dressinku, které vychválil Kopeček, posloucháme rádiové hity a je nám fajn. Výtečná nálada vygraduje s Kosatkovým vstupem na večírek, kde se okamžitě prosazuje "kosatkovým humorem". S bystrostí, která je mu vlastní si všimne, že v autě už nejsou Martínek a Rosťák, ale že se na zadním sedadle usmívají Bolek a Lolek (mnemotechnická pomůcka - Bětík = Bolek, Rosťák = Lolek), a jak si toho do té doby nikdo nevšiml, tak najednou je všem ta "podoba" zcela samozřejmá.

Při průjezdu Olomoucí nás Lenka upozorňuje na nejvyšší budovu ve městě, ale terroristé-sjezďáci tenhle téměř přízemní baráček letadlem jistojistě netrefí. Zato Lenka trefila Kosatkovu vtipnou strunu a tak se od té doby dozvídáme o nejdelší koleji v Olomouci, o největší pneumatice na plotě v Olomouci o nejsmradlavějším komínu v Olomouci atd. U pumpy si koupím nejzmrzlejší řízek v Olomouci a po fádní Kopečkově bagetě je to už druhá kulinářská "specialita" dne. Z Olomouce je to podle Lenky už jen "dvacet minut" tak se naposledy kocháme nejzelenějším barákem v Olomouci a těšíme se na Moravici, ke které skutečně po hodině (těsně před osmou) dorážíme. Nezmaři Lenka s Kopečkem jdou potmě ozkoušet playspot, bohužel si Kopeček z nepřeberné zásoby HGčkových lodí vybral zrovna tu, které se "nezařezává špička", jak nám po několik wash-outech oznámil, nicméně oba solidně potrénují a v nedělních jízdách pak všechno zúročí. No a rychle na ubytovnu "Dobrá pohoda", kde se konečně pořádně najíme, někteří dovečírkaří a jde se na kutě.

Sobotní slunečné ráno nás nenechá na pochybách jak krásný den lze očekávat. Pořadatelé závodu, kluci z ostravského vodáckého klubu a zejména Ríša se Sváťou se bezvadně postarali o vše kolem, ale určitě nejen oni byli mile překvapeni hojnou účastí závodníků - a to i s kamarády z Polska nádherných 68! A že se bylo na co koukat. Atraktivní dynamické jízdy největších borců střídaly pokusy závodníků zaujmout porotu vtipem (Fantomas dloubající se v nose) nebo šarmem (usměvavé holčičky). K tomu všemu připočtěte bájo počasí, sluníčko hřálo až připalovalo (hlavně levé půlky obličejů rozhodčích), hudba hrála zvesela a energicky, prostě atmosféra jak má na našich závodech být. Spíkři Fantomas s Fíkem a Řezníkem se snažili publikum pořádně rozpálit a když už byli rozpálení sami tak alespoň lákali sličné divačky na břehu do svého dosahu.

Závodníci oproti loňsku předvedli řadu nových figur, nechyběly blunty, cleanwheely, crossdeck cartwheely, pokusy o loopa a další. Snaživost účinkujících zvýraznil ještě náš hlavní sponzor Železný, který vypsal pro všechny jezdce na železných lodích speciální cenu, a to 500 Kč pro všechny, kteří skončí do pátého místa v K1M a do třetího v ostatních kategoriích. Sluníčko nám vydrželo téměř celý závod a jen co se vytratilo, vytratili jsme se i my, no a kam jinam, než na večírek. Ostraváci nám přichystali videoprojekci vodáckých videíček a obsluha Dobré pohody nám přichystala pálenky všech možných druhů. Konečně byla ta pravá příležitost zapít Řezníkovy narozeniny (slivovice), Edovu dobrou náladu (rum, rum, rum ..), Zajícovu ještě nerozbitou hlavu (taky rum?) a nebo třeba shledání s kamarády z odlehlých částí republiky (plzeňáci, ostraváci ..). Většina z nás vydržela na pravé vodácké párty až do rána, jen Eda poté co do sebe otáčel rumy jako cartwheely zakončil svoji krasojízdu hupem loopem do peřin ještě před desátou. Ale - vyplatilo se. Jako jediný vyspalý závodník (nejen) v kategorii C1 předváděl následujícího dne o chloupek parádnější jízdy než ostatní singlíři a vytočil si prvenství.

Neděle byla poznamenána "předaprílovým" žertíkem majitelky Dobré pohody, která nám, kteří jsme byli v dobré nepohodě připravila k snídani kakao, což po večerních "jízdách" některým nepřišlo zcela vhod. Ale po odjezdu na playspot už bylo dobře snad všem. Semi a finálové jízdy přinesly vzrušující podívanou. Jízdy byly dynamické a velmi pestré, krásný Davídkův skoro loop, kdy jen těsně nedotočil druhý end ocenili diváci aplausem a porota rozhodčích trophymovem (Bolek v této souvislosti navrhoval úpravu pravidel ve smyslu hodnocení i "pokusu o figuru"). V každém kole některý ze závodníků zaváhal a tak jsme se museli rozloučit s Ondrou Husákem i Zajdou, ale postoupivší borci je rozhodně plnohodnotně zastoupili. Kopeček, který si po zkušenostech z tréninku vybral jinačí loď (které se špička zařezávala) vytáčel spanilé jízdy až ke krásnému třetímu místu a v úplném finále předstihl o pouhopouhé dva bodíky Petr Prause Honzu Koláře! Ani v ostatních kategoriích nebyla nouze o fantastické výkony, vynikající jízdy předváděli tradičně i singlíři (mezi kterými se představila řada kajakářů a dokonce i kajakářka Lenka!) a junioři, krásná podívaná byla i na naše holčičky bojující ve válci o přízeň diváků i rozhodčích. Ti se nakonec nemohli shodnout a na třetí místo umístili se shodným počtem bodů Maunku i Bátu, druhé místo si vyjela Petra a první místo obsadila Lenka, za jejíž jízdu by se rozhodně nemusel stydět leckterý z kajakářů (kompletní výsledky můžete zčíhnout na vysledky.cnawr.cz).

Rozverným vodákům však vydovádění ve vlnách nebylo dost a vrhli se i na blízký řetízkový kolotoč, který podobně masivní atak zřejmě dosud nezažil; jízdy, které na něm někteří (zejména plzeňští) borci předváděli pak zcela jistě ne. Těžko přetěžko je lákal Davídek na závěrečnou tombolu a teprv až napodobil hlas pouťového vyvolávače opustili rozjaření jezdci řetízkáč. Tombola byla tradičně bohatá, naši sponzoři nás mají rádi a tak se losovaly ponožky, botičky, bundy, vesty, pádla a bůhví co ještě od firem Hiko, HGsport, Galasport, Vodák-sport, Profiplast a Koala. Vyhlášení výsledků proběhlo za zasloužených ovací publika, výherci obdrželi od ředitele závodu slivovičku a čokoládového zajíčka, od CNAWRu pak krásný půllitr s vybroušeným znakem asociace. Namátková "dopingová" kontrola spočívající ve foukání do balónku dopadla překvapivě dobře a nadýchal akorát spíkr Fík, což povzbudilo dobrou náladu, ale rozhodně neodradilo Fíka od dlouhé cesty do Prahy, protože přeci nesvěří svůj paddlerský život někomu, kdo se bude za volantem mračit.

No a poté, co jsme se všichni zase rozutekli nám nezbývá, než poděkovat místním za super akci, organizátorům za bezva práci a místnímu Galvan a.s. Ostrava za mimořádnou pomoc, bez které by to nešlo. Zase máme o jeden supr playspot víc, přibyla další parádní akce, na kterou budeme rádi jezdit - no a nešlo by to tak třeba taky u vás? Nemáte za domem pěknej hlubokej váleček nebo krásnou rychlou vlnku? Já už se díval, u nás doma nic není. Tak se koukněte taky a třeba spolu pojezdíme častěji.

No a teď už nezbývá než se rozloučit, uzavřít kapitolu "Moravice" a těšit se na další akci, kde se určitě zase všichni sejdeme. Kde jinde, nežli na druhém závodě Hiko Rodeo Tour 2002 ve Veltrusích!

P.S. Kdybyste měl někdo nějaký fotečky, tak budeme moc rádi když nám je pošlete, protože dvorní fotografové cnawru Kvíka a Venda nám protentokrát chyběli. Díky moc.