Bylo nebylo, stalo se stalo. To takhle jednou odpoledne přijel Severský princ Mylík navštívit Pražské Pepíky. Měl dlouhou chvíli a tak se rozhodl ukrátit si ji v Trójské úžlabině. Po chvíli bloumání zde potkal známého Tondu Fe, který princátku nabídl mo

Mylík si řekl: "nuž uvidíme, co v tobě je." Oba se uvedli do plné zbroje a očekávali, co se bude dít. Tonda Fe ani nedutal. Nejdříve začalo lehké oťukávání nad Trójskou úžlabinou. Bylo to pade na pade. Proud je snesl do prvních míst. Zde pomalu, ale jistě Mylík z rodu Noname získával navrch a kouzelník tancoval, tak jak princ diktoval. Najednou zajeli k první příčné hraně. To byla kouzelníkova parketa. Wigo získával sílu a princ ztrácel nadvládu. Najednou věci dostaly rychlý spád. Rychlé pohyby, hrana brala hranu, Mylík se nořil a nořil, Wigo roztáčel divoký tanec. Škub, škub, sakra. Tonda Fe a kolemjdoucí se nestačí divit. "Co to je za plaváčka chacha !", řve smíchy jeden pán. Mylík stojí uprostřed úžlabiny celý mokrý a přidržuje se zuby nehty kouzelníka. "Co teď, co teď", říká si princ a snaží se formulovat první slova pro tisk a okolí. "Nó, dla bla, blaba." To už Mylíkovi nikdo neodpáře.

Chceš se dozvědět více o kouzelníkovi? Nuže dobrá tak klikni a věz, že s kouzelníky nejsou žerty! bližší informace o Wigovi

D:CNAWRnewsbajka.htm