Když jsem se jí podíval do očí, tak ve mě hrklo. Zamrazilo mě v zádech a zalapal jsem po dechu. Koukali jsme si do očí a připadalo mi to jako věčnost, chtěl jsem se podívat jinam, ale nešlo to. Úplně jsem se v nich topil. Usmála se a najednou zmizela. Pak jsem ji uviděl zase až v Rakousku, když jsme byli na Otzu. Měla krásné žluté šaty. Zase jsme na sebe koukali a myslel jsem, že jsem přimrznul k zemi. Potom jsme si dlouho povídali a bylo nám spolu strašně dobře. Rozuměli jsme si ve spoustě věcí, hodně jsme se nasmáli. Prý taky pádluje a má ráda vodnatější řeky než suchý a baví jí to víc než rodeo. Najednou jsem si uvědomil, že na ní musím stále myslet a když mi někam zmizela, tak jsem byl nervózní a stále jsem jí musel někde hledat. Byl jsem z toho úplně zmatenej, už se mi nelíbily ostatní holky, ani jsem se na ně nechtěl koukat. Jenže jsme jeli do Prahy, rozloučili jsme se, dali si pusu a jeli domů.V Praze to začlo, myslel jsem jenom na ní, chvíli jsem byl úplně šťastný, že ji mám a potom naštvaném, co to se mnou udělala. Jednou mi napsala, že se bude stěhovat do Prahy. To jsem měl strašnou radost, ale ty dva měsíce než přijela, byly strašný. A teď je tady! Jsem nervózní a studený pot vyráží. Pozval sem jí na večeři domů a ještě se pak dlouho zdržela. Myslím, že to dobře dopadlo, už měsíc bydlíme spolu.