Jestli letos váháte, zda se vydat za adrenalinem do Jizerských hor, neváhejte! Je tam stále nějaký ten sníh a horské říčky vyzývají ke svému zdolání. Jestli umíte sjet tanvaldskou Kamenici jak se říká s prstem v nose a už na ní znáte každý šutr, přenechejte ji jiným a zkuste tento tip pro zdatné jezdce: Zjistěte si vodní stavy a předpovědi počasí. Na Jizerku (II) potřebujete, aby hydronet hlásil aspoň 75 cm.

foto: KRYSY.net Abů & Alf, Míra Kodadů, bjeta

Jestli letos váháte, zda se vydat za adrenalinem do Jizerských hor, neváhejte! Je tam stále nějaký ten sníh a horské říčky vyzývají ke svému zdolání. Jestli umíte sjet tanvaldskou Kamenici jak se říká s prstem v nose a už na ní znáte každý šutr, přenechejte ji jiným a zkuste tento tip pro zdatné jezdce: Zjistěte si vodní stavy a předpovědi počasí. Na Jizerku (II) potřebujete, aby hydronet hlásil aspoň 75 cm.

V sobotu ráno v pohodě vyjeďte tak, abyste byli v Jizerkách před poledním. Dojeďte na Pyramidu - mnoho z vás určitě zná z běžek - zkontrolujte vodočet u jízku nad starou celnicí, ať má aspoň 70 cm a dejte na vodu. Nasedáte na Jizerku (II), někdy nepřesně zvanou Safírový potok. Nejdřív teče potok lučinou. Nezapomeňte se stavit na cca 7 minut pod chatou Stará celnice, kde na vás zakuká webkamera. Zakukejte na ni taky a večer se pak můžete najít na webu - máte důkaz, že jste tam fakt byli. Pak se nelekněte, že před sebou vidíte špičky stromů. Potok se totiž začíná sypat pěkně s kopce a od této chvíle až na konec to bude tak nějak WW IV, kde na sledování okolní krajiny už nebudete mít moc času.

V našem případě první skok prověřil většinu družstva, zajména pak Kosatku, který jej chtěl boofnout a bohužel si špatně vypočítal poslední záběr, a tak do lagunky hodil šipku. Následuje skok za skokem, časté vylehávání o kameny a když máte míň vody, jako my, tak taky drncání. Pak přijde poslední největší skok a jsme skoro v Jizeře. Ale ouvej, brání nám nizoučká lávka. To je poslední vychytávka tohoto potoka. Několik z nás důvěřivě zastavilo až o ni, aby zjistilo, že tudy cesta nevede a muselo se nechat zachránit kamarády (zde upozorňuji, že se jedná o školáckou chybu a doporučuji zastavit ve vracáku nad lávkou a pohodlně přenést).

Dále pokračujeme po Jizeře. Nyní se vezeme na širokém toku "trojky pro všechny" a s chutí si užíváme možnost více cest. Řeka postupně nabírá na obtížnosti, sem tam přijde práh s válečkem. Přichází pozvolný jez a tady už končí všechna sranda. Balvaniště, čili kaskáda, kterou se valí voda několika možnými cestami a vytváří mnoho rozbitých vln a záludných šikmých válců. Kdo nechce jet, ať raději těchto asi 200 m přenese, kdo chce, má na vybranou. Dá se jet vlevo i v pravo. Zatímco Maci na břehu zkoumal optimální cestu, Eva nevydržela v posledním vracáku a zastavila kousek níž, odkud se už nedalo vystoupit a tím pádem sbohem přenášení. (Zde opět upozorňuji na další školáckou chybu - vždy zastavte včas nad kritickým místem a buď hned vylezte nebo si počkejte na informace od zkušenějších kamarádů! Rozhodně nikam sami nejezděte!). Takže to najela vpravo, kde byla jasná cesta, (avizovaný sifon byl při tomto vodním stavu zalitý) dokud ji někde za polovinou nesemlely 3 stékající se proudy. Po vyeskymování se nabízela cesta pouze úzkým tunýlkem, který ústil z boku do posledního válečku kaskády. Pak postupně jeli ostatní, víceméně bez větších problémů.

Pod kaskádou se tok poněkud uklidnil, ale jen na chvilku. Asi jen proto, aby největší sílu nabral pod železničním mostem a u továrny Cutisin. Tento skok část družstva jela, ostatní přenesli závějemi sněhu. Jezdci tam krásně naskákali, pouze Kuba tam na několik vteřin zahučel a ne a ne se vynořit. Nakonec přece jen vybublal, pak bohužel zahodil pádlo do nepřístupného vracáku a ono kupodivu uplavalo. Párset posledních metrů na Mýto musel absolvovat na kačenku. Vodočet na Mýtě hlásil při našem dojezdu 75 cm.

Po tomto zážitku a přežité zimě přišla vhod Georgova hruškovice, která nám vrátila teplo do žil. Ubytování i s večeří jsme měli zajištěné ve Smržovce, v příjemném penzionu s kamarádskou obsluhou (doporučuji zajistit předem). Ohřáli jsme se v sauně, najedli a těšili se na neděli.

V neděli dostáváme vydatnou snídani, korunovanou domácí bábovkou a dáváme se na cestu již před desátou. Ačkoli všude kolem leží poprašek čerstvého sněhu a teploměr hlásí lehce nad nulou, nezoufáme. Přítelkyně na telefonu nám sděluje příznivou zprávu, že na vodočtu v Harrachově je 100 cm, čili je možno jet Mumlavu. Nasedáme pod Harrachovem na jejím přítoku. Voda je proti rašelinové barvě Jizery krásně průzračná a samozřejmě arkticky ledová. Podjíždíme silniční most, naši pozornost vyzkouší pár prahů a už se pod námi rozevírá tzv. Podkova - skok vytvarovaný do podkovy se zrádnou pěnou dole. Nejefektněji pod Podkovou bojuje kdo jiný než Kosatka - jeho playboat si trochu pohrál. Pak následují šikmé plotny s válečky, přenesení jezu nad pilou, kamenité bludiště a drncačka, protože těch 100 cm je opravdu minimální stav pro sjetí a vtékáme do Jizery.

Sledujeme, že voda oproti včerejšku klesla. A vzhůru po Jizeře dolů! Z Mýta je to opět cvičivá "trojka pro všechny", ale pozor, čeká nás ještě Ostrov hrůzy. Dojíždíme tam partičku, která laboruje nad průjezdem pravým ramenem. My neváháme, jedeme vlevo. Je tam nájezd směrem na kámen, který odpinkne doleva, pak průskok do lagunky a průjezd válečkem. Pak už jen někudy projet kamenitou peřej a jsme dole pod Ostrovem. Za chvíli vidíme označený výlez vlevo na silnici. Zde se též doporučuje nasedat na lehký úsek do Vilémova. Slunce se na chvíli klube ven z mraků a svítí nám na převlékání do suchých oblečků. Dnešní program jsme krásně zvládli: je jedna hodina, vyrážíme plni zážitků směr domov.

Doporučuji toto vybavení: creekovou loď, házečku, několik vrstev teplého spodního prádla, kvalitní dlouhý neopren, čepičku pod helmu, energetickou tyčinku a rozhodně pytlíky na ruce nebo rukavice (předejdete tak omrznutí a případnému odření rukou)! Bez tohodle tam rozhodně nejezděte. Nezapomeňte zvážit své fyzické a psychické možnosti - ta sobotní Jizera s potokem navrch je fakt dlouhá. Případné přenášení sněhem po kolena docela vysílí.