This website uses cookies to help us give you the best experience when you visit our website. By continuing to use this website, you consent to our use of these cookies.
Názory výše jsou k diskusi a je v nich kus pravdy, ale zamyslete se nad tím:
- co čekáte od závodů v Rodeu ještě k tomu, když jich má být 5 za rok s průměrným rozpočtem 10-15 tis. Kč - já si myslím že jde nejvíce o body za holeriding a k tomu je všechno směřováno - vždyť to je jediná podstata tohodle sportu. Už samotné zajištění playspotu v našich podmínkách je nedoceněným úkolem.
Vžyť pokud vím, tak u nás je jen 1 trvalý a to Kadaň. Ostatní, včetně Tróji, jsou jen improvizace pár dní před závodem. Pak když přijede 50 až 100 závodníků se v sobotu úspěšně absolvuje kvalifikace a když zbude čas tak ještě semi K1M. Zde jediná možná další zábava na vodě může být večerní Big Air nebo Queen, nic jiného mně nenapadá. A v neděli jen na umělých kanálech může být po ránu Fun slalom. Hlavním úkolem neděle
je finále, vyhlášení a odjezd. Zpestřením musí! být zábava a zázemí na suchu - kvalitní hudba, vtipný uvaděč s mikrofonem, dobré občerstvení a třeba zuřící býk nebo visutá rampa, ale nejdůležitější ze všeho je opravdu super párty a to je to, co celkově náš sportík odlišuje od ostatních "suchých" sportů braných příliž vážně. Na druhé straně současný Holeriding je už těžká věc - je to už fakt výkonostní sport a dneska ho může úspěsně dělat jen ten, kdo je ochoten tomu věnovat hodně - tréningy, nákup vybavení, cestování a spouta času zabitého na závodech. Kdo nezkusil nějaký větší mezinárodní závod nepochopí, že jsou i tací, co jedou do tramtárie za vlastní a absolvujou tam 2 jízdy, aby záhy zase jeli domů. Proto závody u nás, včetně Čuňova, jsou oázou pohody. Vždyť jde zejména o to se potkat s lidmi stejné krevní skupiny, vyřádit se, zazávodit si a zapařit. Těžko od vlastních závodů můžeme čekat víkend strávený na vodě. To je lepší si zajet do Rakouska nebo alespoň na některou z tradičních VTJZ. Další věcí je to, že jen omezená skupina lidí se stará o vlastní chod závodů a pískání. Zde je velký prostor k realizaci těch, co mají pocit, že se na závodech nudí. Něříkám, že se na našich závodech nemůže nic zlepšit. Tady jde zejména o pravidla, která jak se ukázalo už loni změnila přístup závodníků k varietě a tudíž i zajímavosti, případně počty jízdy (místo dvou např. tři)
a hlavně perfetní organizace, aby nebyly zbytečné časové díry a průtahy. Právě pokud se podíváte na to co výbor pro to v minulosti udělal, já si myslím, že dost. Proto bych k tomu nebyl tak skeptický. Ríša.
English
Čeština
Názory výše jsou k diskusi a je v nich kus pravdy, ale zamyslete se nad tím:
- co čekáte od závodů v Rodeu ještě k tomu, když jich má být 5 za rok s průměrným rozpočtem 10-15 tis. Kč - já si myslím že jde nejvíce o body za holeriding a k tomu je všechno směřováno - vždyť to je jediná podstata tohodle sportu. Už samotné zajištění playspotu v našich podmínkách je nedoceněným úkolem.
Vžyť pokud vím, tak u nás je jen 1 trvalý a to Kadaň. Ostatní, včetně Tróji, jsou jen improvizace pár dní před závodem. Pak když přijede 50 až 100 závodníků se v sobotu úspěšně absolvuje kvalifikace a když zbude čas tak ještě semi K1M. Zde jediná možná další zábava na vodě může být večerní Big Air nebo Queen, nic jiného mně nenapadá. A v neděli jen na umělých kanálech může být po ránu Fun slalom. Hlavním úkolem neděle
je finále, vyhlášení a odjezd. Zpestřením musí! být zábava a zázemí na suchu - kvalitní hudba, vtipný uvaděč s mikrofonem, dobré občerstvení a třeba zuřící býk nebo visutá rampa, ale nejdůležitější ze všeho je opravdu super párty a to je to, co celkově náš sportík odlišuje od ostatních "suchých" sportů braných příliž vážně. Na druhé straně současný Holeriding je už těžká věc - je to už fakt výkonostní sport a dneska ho může úspěsně dělat jen ten, kdo je ochoten tomu věnovat hodně - tréningy, nákup vybavení, cestování a spouta času zabitého na závodech. Kdo nezkusil nějaký větší mezinárodní závod nepochopí, že jsou i tací, co jedou do tramtárie za vlastní a absolvujou tam 2 jízdy, aby záhy zase jeli domů. Proto závody u nás, včetně Čuňova, jsou oázou pohody. Vždyť jde zejména o to se potkat s lidmi stejné krevní skupiny, vyřádit se, zazávodit si a zapařit. Těžko od vlastních závodů můžeme čekat víkend strávený na vodě. To je lepší si zajet do Rakouska nebo alespoň na některou z tradičních VTJZ. Další věcí je to, že jen omezená skupina lidí se stará o vlastní chod závodů a pískání. Zde je velký prostor k realizaci těch, co mají pocit, že se na závodech nudí. Něříkám, že se na našich závodech nemůže nic zlepšit. Tady jde zejména o pravidla, která jak se ukázalo už loni změnila přístup závodníků k varietě a tudíž i zajímavosti, případně počty jízdy (místo dvou např. tři)
a hlavně perfetní organizace, aby nebyly zbytečné časové díry a průtahy. Právě pokud se podíváte na to co výbor pro to v minulosti udělal, já si myslím, že dost. Proto bych k tomu nebyl tak skeptický. Ríša.