Miláčku, už jsem docela dlouho nepsala do šméček, tak to musím napravit.Něco málo hřejvých slovíček. Včera jsme byli v divadle na Veronice Ž. hru jsem příliš nevnímala protože jsem strašlivě myslela na tebe. Dokonce jsem i 2 x na pár chvilek usnula. Vzhledem k tomu, že jsem seděla ve 3. řadě hned vedle manžela V.Ž. tak je to trochu ostuda.
Hrozně moc bych tě chtěla (nejen vidět), ale nevím, jak to zařídit. Asi budeme o víkendu v Praze, jenže já fakt už jsem hrozně unavená, jak pořád vymýšlím cokoli, abych mohla z domu. Nejradši bych si vzala dlouhou dovolenou a ze dne na den zmizela a nikomu nic neřekla. A nikdo by nevěděl, kde sem – jenom ty – protože bys třeba chtěl mě doprovodit.
No. Tak to bysme měli. Asi pudu ven něco dělat.Je tam totiž tak báječné počasí, že je škoda smrdět v kanclu.
Čau tvoje vyjímečněsmutnáevička
PS: kdyby se sama naskytla možnost schůzky, tak neváhám a hned se ti ozvu.doufám, že jinak vše v pořádku.