Miroslav Šimek - Jak jsem se stal nezaměstnaný

Byl jsem ředitelem jednoho velkého koncernového podniku.
Kávu mi vařila sličná sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 613.
Jednou za mnou přišli, abych zaplatil 5 000 Kčs na pohřeb člena
ÚV KSČ. Řekl jsem, že za 5 000 Kčs pohřbím celý ÚV sám.

Od té doby jsem pracoval jako ředitel malého podniku.
Kávu mi vařila stará sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 603.
Jednou mi vyčetli, že jsem nebyl na poslední schůzi KSČ. Řekl
jsem, že kdybych věděl, že je opravdu poslední, přišel bych i s
transparentem.

Od té doby jsem dělal mistra. Do práce jsem jezdil vlastním autem,
kávu si vařil sám. Na zdi jsem měl obraz Husáka a Lollobrigidy.
Řekli mi, abych tu kurvu sundal. Sundal jsem Husáka
a od té doby jsem pracoval ve výkopu.

Do práce jsem jezdil na kole a kávu si nosil v termosce.
Když jsem kopal, přišli za mnou, abych si uklidil kolo, že pojede
sovětská delegace. Řekl jsem, že kolo mám zamčené a pojištěné.

A od té doby jsem nezaměstnaný.