čau Bjetíče: takže dojmy z triatlonu: teď když to mám za sebou je to super. Asi nejlepší věc na celý tý akci bylo vbíhání do cíle. Ale od začátku: holá fakta: voda v rybníce humus a sedmnáct stupňů horká voda, po pár tempech jsem byla zmrzlá, nic neviděla a nemohla dýchat. Bohužel nikdo z toho neutek, tak jsem se plácala v tý zmrzlý mlze, dokuď na mně nevolali a´t vylezu, na kole jsem se zahřála hned, ale až na to, že na prvním kiláčku mi ruplo lanko na přední přehazovačce a já se to naivně snažila zpravit. Třikrát. pokaždý jsem se přesvědčila, že je to rozbitý. no nic, šlapala jsem pak jak drak abych dohnala Ifku. Bylo mi divný, že jsem jí ani zdálky neviděla, a že mně nejrychlejší jezdci nemíjeli( ljeli se 2 kola, každý 22,5km). Říkala jsem si, že jsem mimo. Ale nebyla. V tu chvíli totiž Ifa i Evžen bloudili, každej jinde.
Běhání byla nejstrašlivější věc, nejlepší na ní bylo předeběhnutí( přeplazení) Bruňdy, krásně prskal.
Jo, a s těma endorfinama je to pravda. Teda u mně. Pak byl večírek,řvala jsem songy jak na lesy, cpala se masem, slopala jak o život, pak už šli všici spát.
Vydržel mně poslouchat jen Kostner. Chtěli jsme dělat kontrolu spánku ostatním, ale zželelo se nám těch krásně spících a ve čtyři ráno jsme šli do hajan. na 4 hoďky:-).No a další detaily napíšou možná další borkyně. Pa pa . a držím palce na večer. Jo, jakou máte barvu dresu?