Svět se musel nejprve úplně zastavit, být naprosto tichý a nezáludný, s kamenným prostorem času v mléčné kaši chycených minut, ustrnutý ve všech vráskách světadílů lidské tváře, aby mohl vzniknout tento článek o nevšední události, jíž Freestyle Fest 2012 v pražské Tróji bezesporu byl. Teprve až tady ve fakultní nemocnici Motol se to podařilo, právě tady dorostla má potřeba zprostředkovat vám své ohlédnutí za letošním svátkem českého rodea.

K ředitelování Freestyle Festu 2012 jsem přišel jak slepej k houslím. Jenže jak se blížilo ono vytčené datum závodů, cítíl jsem housle, to sladký dřevo, až někde v tříslech. Cítíl jsem je zarůstat stále hlouběji do svých stydkých partií. "Prach z cest a hnus blátivej, velebnosti, tendle podnik mi ale byl čert dlužnej!" opakoval jsem si do zbytnělého centra úzkosti svého mozku. Laboratorní testování Tlamy vrcholilo právě ve chvíli, kdy se mělo začít s intenzivními přípravami závodů. Jenže bylo třeba ukončit výzkum, zdokumentovat výsledky, připravit podklady pro projektanty, uvolnit žlab na ČVUT a někam uskladnit model pro další sérii výzkumů. Jako bych zahlédl svoji budoucnost, ve které jsem klečel v bílém kimonu a s nožem v ruce se chystal spáchat seppuku.

Štěpán se zcela odhodlaně jal chopit jen role vinárníka, řezníka a prodejce v jedné osobě. Boulder bar v síti mohutně zasponzoroval pobočku Boulder baru v Troji, takže celá Boulder korporace zajistila Boulder zázemí pro síť na kanále. Řada lidí z cnawru se odpálila na dovolenou nebo přestala přechodně existovat. Nadto všechno se u nás v agentuře rozhořelo vražedné pracovní peklo. Vidina seppuky získávala stále hmatatelnější obrysy, a když jsem zcela náhodně zahlédl v centru Prahy výkladní skříň s bílými kimony, doslova to ve mně hrklo. Spánek nelze ničím nahradit. Jeho nedostatek může vést k naprostému vyčerpání organismu. V určité mezifázi má akutní nedostatek spánku stejné účinky na lidský organismus jako užití většího množství alkoholu či psychotropních látek. Parta negrů však nebyla v dohledu, takže jsem tušil dvojitý průlet vesmírem.

Ještě že jsem některé věci zajistil dlouho dopředu. Třeba ozvučení playspotu jsem si vošéfoval už v dubnu. Jenže ouha, týden před akcí si panáčkové řekli za dvě aktivní bedny a dva mikráky 25 tisíc! Nevěřil bych, že má muzejní Nokia vydrží 4 hodiny nepřetržitého volání. V neděli ve 13 hodin se mi podařilo sehnat aparaturu za podstatně příznivější cenu. Jestliže se některé věci mohou pokazit, pokazí se. Tak to tvrdí jeden z Murphyho zákonů. Alespoň na něco se tedy lze spolehnout. Hua!

"Nikdy nemůže být tak zle, aby nebylo ještě hůř," říkám si. "I v mrtvém lese přeci stojí stromy!" opájím se optimismem, zatímco k mým uším stále častěji doléhají věty o tom, jak jde freestyle do kopru, do jakého bahna až klesl a jak jsou lidi nespokojeni. Dobře vím, že freestyle v krizi není. Za to mohou lidé. To lidé mají krizi díky ochablému myšlení, cítění a uhnilému smyslu pro odpovědnost. Dnes není běžné, že se poškozené věci opravují. Dnes je zcela normální, že se místo toho kupují nové. Nové mobily, nové boty, nové milenky, noví manželé. Namísto vytunelovaných firem nastoupí firmy nové, připravené k novému vytunelování. Jenže jsou to zase jenom lidé, kteří tahaj za drátky. Hodláte-li dnes najít člověka s ryzím srdcem, skutečnou osobnost, perlu v haldách hlušiny, musíte pustit víc než trochu toho sádla při prosévání tun odpadu.

HG Sport, tedy lidé kteří tuto firmu představují, abych se vyjadřoval přesně, jsou právě takovými perlami. Pro letošní rok se stali naším hlavním sponzorem. Své zázemí a vybavení pro pořádání závodů poskytli zcela zdarma. Podle mého názoru je HG Sport nejlepší vodáckou prodejnou v Praze. Rádi vám poradí, a někdy dokonce ke své vlastní škodě. V jejich kempu si můžete za velmi slušnou cenu pronajmout chatku nebo postavit svůj stan. Můžete si zapůjčit testovací loď a hned si ji také vyzkoušet na kanále. Mají vlastní vodáckou školu, kde z vás udělají brilantní pádlery.

Veliké podpory se nám dostalo i od HIKO SPORTU, českého výrobce vodáckého vybavení. Tohle je také firma, na kterou může být český národ právem hrdý. Představte si, že téměř celý sortiment šijou české švadleny z Jílového. Žádná mejdinčajna, ale zlaté české ručičky! Je mi velmi sympatické, že HIKO své výrobky stále vylepšuje. Ivan Hilgert a jeho tým podporují kdeco a kdekoho, ba ani osud rodea jim není zcela lhostejný. O víkendu nám přivezli ukázat zakázkovou výrobu bund. To jsem tedy čučel na drát. Vyberete si ze vzorníku barev, poručíte si, kde se jaká barva použije a oni vám ušijou frýštajlovou bundu přímo dle vašeho gusta. A třeba strakatou, v jaké teď jezdí Zajíc alias Honza Lasko. Bundu jsou schopni opatřit i potiskem. Jako grafik si nechám ušít něco obzvlášť propečeného.

Na čtvrtek a pátek jsem si musel vzít dovolenou. Závody se neúprosně blížily a já toho musel ještě tolik zařídit. S povodím Vltavy jsem někdy od ledna domlouval vodu na celý víkend. Od trojského hrázného dostávám konečně potvrzení, že voda kanálem poteče, i kdyby do zdymadla nebylo. Jupí. S Dušanem Bubníkem jsme připravili osvětlení Tlamy. Funguje to, paráda. Ani mě nemrzí, že jsem v tom utopil taky své vlastní prachy. Ve čtvrtek od 13 hodin jsme zahájili stavbu rampy. Letos nám DOKA zapůjčila zcela nový systém, k němuž neexistovala žádná technická dokumentace, takže musel přijet pomoci sám Bednítko osobně. Vypadal dost sešle. Aby ne! Jeho děti chytly nějakej asijskej moribundus, pročež se o ně staral několik dní a nocí. To byl také důvod, proč jsme se mu s Matym nemohli zaboha dovolat a do poslední chvíle nevěděli, zda nějaká rampa vůbec bude. Rampa sice byla, ale tipuji, že letost naposledy. Je s tím šíleně práce.

Někde při průletu pátou kosmickou rychlostí se snažím porozumět redakčnímu systému cnawřího webu, abych zajistil on-line přihlašování. Celý je to, slušně řečeno, dost našišato. Jestli tohle programoval japonec, tak to nemohl být nikdo jiný než Šuka Hošiky. Jakmile jsem měl vytištěný seznam a skórovací tabulky, dojel jsem do tiskárny pro trika a už jsem zas frčel stavět zvukovou aparaturu k playspotu. Hudba u playspotu hrála, světla svítila, na chvíli jsem spokojeně ustrnul při pohledu na trénující mládež z Plzně a Hradce. Slibované promítání se sice nekonalo, počasí se kazilo, nicméně na baru bylo živo. Dorazili nadšenci z Čech, daleké Moravy, Polska, Německa a Slovenska. Freestyle Fest 2012 právě začal.

Během noci jsem doladil vše pro Fun Slalom a nějak jsem přitom zapomněl jít spát. Ještě že jedním ze sponzorů byl český výrobce energetického nápoje BIG SHOCK! Rázem jsem zvýšil konzumaci tohoto nápoje asi tak o tisíc procent. Také každý závodník dostal ke startovnému, kromě vymazleného bílého trička, velkej BIG SHOCK! s příchutí. Asi nejvíc frčel model Orange. Jak se závody rozjížděly, já jsem již mírně kolaboval. Pro Fun slalom jsem připravil 12 stanovišť, jenže ouha, nebylo nikoho, kdo by je obsadil. Počasí se dost zkazilo a občas sprchlo. Většina lidí, které jsem poprosil o výpomoc s Fun slalomem prostě nedorazila. "Ty deb…le," říkal jsem si, "co z toho vlastně máš?" Možná jsem měl zmobilizovat všechny své síly a zavelet ke kayak crossu, jenže jsem se zmohl akorát tak na konzumaci oběda.

Zbytek soboty si pamatuji jen útržkovitě. Dělal jsem sice všechno možné, ale hlavně se staral o aparaturu a hudební dramaturgii. Jo, panečku, hudební dramaturgii, to se musím pochválit, tu jsem zvládl brilantně. Haninka Bubníková mi totiž podstrčila irskej hospodskej song "The Drunken Sailor" a nakázala jej hrát pokaždé, když byli u vesla sagochloupci. Asi tušíte, že hlavní nápěvek "What will we do with the drunken sailor" římala silou 1000 Wattů v podstatě furt. A tušíte správně. Snad jediným účinným lékem na tuhle uměleckou mělkost je absolutní reset mozkových závitů vhodnou lihovinou. Po zdařilém večerním semifinále vzplanul fantastický večírek v režii živé kapely Los Culos Band. Jestli znáte zpěváka a muzikanta Manu Chao, tak tohle bylo české podání. Party stan byl nařízlej až po strop. A bylo to sakra silné kafe, žádný odvar. Kluci zahráli neskutečný peklo a strhli s sebou všechny přítomné. Svůj repertoár museli pro bouřlivý ohlas zahrát celkem dvakrát. Magický večer spestřila ještě fire show z produkce InsPYRO fire theatre.

Ocitl jsem se kdesi ve vesmíru, v polokruhovitém kokpitu bojového létajícího disku. Byl jsem pilot, jedním z tisíců. Jen já jsem však byl člověk, ostatní byli roboti z komiksu Vzpoura mozků od Václava Šorela. Vybavuji si frontální útok na nějakou planetu. Podle všeho to byla hruškovice. Nebezpečná planeta, epicentrum síly hromadného ničení. Uprostřed nejtvrdších bojů mě zachránil Zoid. Láskyplně mě zaparkoval na zadní sedadla mého stihacího stroje, aby mě pak za 5 sekund zákeřně probudil uprostřed žhavého dne slovy: "za 20 minut začíná fináléééééé!" Dalších několik okamžiků jsem procital s jediným cílem. Přežít! Vyčerpání z předchozích dnů a jeden meziplanetární konflikt si vybíral krutou daň. Řadu úmorných stereotypů kolem aparatury ukončilo až rozdávání tomboly. Vůbec jsem nestihl závody na rampě, které vyhrál Maty. Finálové jízdy si vybavuji jen matně. Ani vtipnou soutěž o nejhezčí knír, kterou rovněž vyhrál Maty, jsem neviděl. Vlastně si vzpomínám až na Sevylor Fun Contest, doplňkový závod, který se mi opravdu líbil a kterému bych rád věnoval celý jeden článek.

Díky sponzorům HG Sport, HIKO SPORT a Campingaz byla letošní tombola opravdu bohatá. Snad vůbec poprvé se dostalo na všechny závodníky. Hodnotné dary jsem rozdával s lehkostí přímo nadpozemskou. Do složitého procesu rozdávání jsem raději zapojil obě hlavy a všech šest svých paží, což některé v davu asi vyděsilo. Až do půlnoci jsme pak uklízeli a vraceli vše do původního stavu. Lahůdkou bylo rozplétání lanek ke slalomovým tyčkám. Zoid, Bubáč a Vilda celou noc hlídali DOKA matroš. Teprve až druhý den v poledne dorazil náklaďák, vše naložil a odvezl. Freestyle Fest 2012 byl šťastně za námi.

Byl jsem sice vyčerpaný, ale měl radost, že tady v Praze máme bezva partu. To je přeci nejlepší výsledek. Chtěl bych mnoha lidem poděkovat. Zapamatoval jsem si hlavně jejich tváře. Pro mě jsou to opravdoví velikáni. Vidím Honzu Bubníka (Bubáč), Honzu Lisku (Zoid), Adama Blažka (Jimi), Martinku Paulovou, Viléma Klepáče, Honzu Piláta (Hrana), Adama Staňka (Sáďa), Dušana Bubníka, Martina Kučeru (Maty), Lukáše Červinku, Štěpána Vohradskýho, Tomáše Vaňka z Hika, Jana Bednáře (Bednítko), Kačku Benešovou, Adélku Moravovou (Áďa), Vojtěcha Lukeše (Hobbit) a Davida Kupku (Davídek). Děkuji také rozhodčím Peteru a Nine Csonkovým, Janu Špindlerovi a Ondřeji Křivánkovi. Díky. Bez Vás by se to nepovedlo.

Zajímavý článek od Bubáče čtěte také na stránkách HIKO SPORTu.

Mimořádně zdařilé fotky od Martina Kozáka najdete zde na iDnes.cz.

Podrobné výsledky MČR 2012 v rodeu naleznete zde

YGST

1. Adam Olesensky (POL)

2. Emely Adelt (GER)

3. Jakub Piňos (CZE)

K1JM

1. Vojta Lukeš (CZE)

2. Tomáš Burian (CZE)

3. Pavel Beneš (CZE)

K1W

1. Nina Csonková (SVK)

2. Lucka Horká (CZE)

3. Kateřina Migdauová (CZE)

C1

1. Lukáš Červinka (CZE)

2. Jan Liska (CZE)

3. Jan Choutka (CZE)

K1M

1. Bartosz Czauderna (POL)

2. Jan Špindler (CZE)

3. Jiří Langer (CZE)