Začalo to přesně před rokem, když nám Kačenka napsala nenápadnej mejl, jestli jako nechceme dělat v Plzni závod Alpine Rivers Freestyle Cupu. Poté, co jsme si ujasnili, že se nejedná o kajak kros a že i Mže může být alpská řeka, tak jsme řekli: “proč ne?”

A pak už to jelo: dlouhé emailové výměny s Lindou z Grazu, Jonasem z Tacenu, Čonym, CNAWRem a taky pomalu vznikajícím organizačním týmem našeho oddílu. To máte: vymyslet pravidla, domluvit termín, objednat vodu z Hracholusek, napsat pozvánku do Kayaksession, do Hydra, do kalendáře na Playak, 4-paddlers a facebook., oběhat sponzory, domluvit stánek, aparát, hajzlíky, zbouchat budku pro rozhodčí, vytisknout scoresheety, diplomy, pučit halogeny, prodlužovačky a hlavně kolečko, nejlíp bantamový..

A zapomněl jsem tričko, Lída nám navrhla krásný tričko, mělo jedinou chybičku: v tiskárně nám řekli, že nepůjde vytisknout. Tak co teď, vyšít, pozměnit návrh, nebo začít znova? Neni moc čas, váháme, situace se vyostřuje, ale v hodině dvanácté nás zachraňuje Slunda svým luxusním návrhem. Pak najednou člověk vystřízliví z Lipna a už je tady poslední tejden před závodem, a všchno se děsně zrychluje: slíbená voda teče, turbína mele (uff), Bartoš hobluje spot od rána do večera, Špidblerbus tradičně zabírá půl parkoviště a do toho občas dorazí potrénovat pár cápků z Prahy. Teda moc lidí se zatim nepřihlásilo a to máme vobjednanejch sto gulášů, no snad to ňák dopadne. Rychle doklepat poslední dodělávky, vyvěsit bannery, postavit stany a už je tu pátek večer a parkoviště za Kalikovákem se plní autama. Tak že by nakonec? Nakonec přijelo 67 závodníků z pěti zemí, což je zatím nejvíc z letošního ARF Cupu; nebudeme si to přece kazit tím, že tři čtvrtě je čechů a celá třenina dokonce z Plzně. Šestnáct cizinců, tomu už se myslím dát říct mezinárodní závody.

A jaký ty závody vlastně byly? Ňák ani nevim, pořád na mě někdo mluvil, až jsem z toho měl v hlavě totální chaos. Přečtěte si teda radši články od Íí, Bartoše, Grázla nebo něco serióznějšího v Českých novinách. Pokoukejte na fotky od Grosiče, Petra Balty, Pepy Rubáše, Králíka a Partiga. Taky shlídněte videjka od CNAWRu a Jakuba Kříže; reportáž TV Zak
a ještě si počkejte na sestřih od Rise up production. No a najednou je neděle odpoledne kámoši se loučí, usmívají se a říkaj, že to bylo dobrý. V tu chvíli ze mě všechno spadlo: tak přece to stálo za to. Pocit k nezaplacení, ještě tejden potom jsem plul na vlnách euforie.

Takže bych chtěl poděkovat všem účastníkům za tenhle nezapomenutelnej víkend, taky všem, kteří si byli ochotný utrhnout něco ze svého času, a přispěli k tomu, aby se tahle akcička stala skutečností. Bylo mi potěšením s váma spolupracovat. Dál děkuju firmám HG sport, Boatpark, Hiko, Duemstuff, Keen, Koala, Atomrat, Water element, že nás podpořili finančně i hodnotnými cenami. A nakonec bych chtěl poděkovat svojí ženě za toleranci a trpělivost, se kterou to celý se mnou vydržela. No jaký ponaučení si z toho vzít? Hlavně je potřeba s přípravama začít včas, takže co příští rok, jak to vidíte?