O tomto víkendu se v Lienzu v Rakousku konal první letošní Eurocup. Na místo jsme Bubníkovic karavanem dorazili ve středu před půlnocí. Už po prvním prohlédnutí nám bylo jasné, že avizovaný vlnový závod se konat nebude, a že závodní válec nebude pravděpodobně z nejlepších. K ránu a v průběhu čtvrtka dorazil zbytek české výpravy. Nakonec bylo kompletní složení české bandy takovéto: Bubník family, Čuro, Vohraďák, Maty, Špidlíci, Červajz, Lucka Šedivá, Vacina, Jirka Langer, Zajíc, Bětík, Kačka, Lenka Novotná a já. Během závodů i večírků jsme byli jednou z nejvíce viditelných a slyšitelných výprav.
Čtvrteční ráno se neslo ve znamení nekonečného čekání na to až konečně přiteče voda. Tohle čekání jsme si s Vohraďákem a spol. ukrátili hledáním alternativních playspotů. Slovinská výprava nám doporučila spot v Ainetu, což je vesnice kus proti proudu od Lienzu. Po chvíli hledání spot nacházíme a klube se z něj poměrně slušný vlnoválec přes celou řeku s vracáky po obou stranách. Vracíme se pro lodě a jedeme si pojezdit, šance na to si zajezdit v závodním válci je vzheled k počtu trénujících poměrně malá.
Ježdění v Ainetu je pro mě osobně fakt pohodička, Vohraďák sice drobet vyšiluje, ale i tak tam dost posílá, jako ostatně spousta dalších. Po asi hoďku a půl dlouhé session jedu s Matym zbytek Iselu až k soutoku. Je to pohodová řeka na playboating, spousta vln na wavewheely a kickflipy a pár playspotů.
Po návratu k závodnímu spotu jdeme ještě chvíli pojezdit, ale davy padlerů ve vracácích nás brzo vyhánějí na břeh. Večer poměrně značně sprchne v horách a tak se v Ainetu koná poměrně slušná vlna, kde se sejde spousta padlerů co přijeli na Eurocup. K vidění sou opravdu slušné jízdy a to zejména od Čura a Simona Strohmeiera. Večer máme zdarma jídlo v jedné restauračce ve městě, což nás celkem těší. Mocná porce špaget ukojila hlad skoro každého a tak se všichni vracíme ke spotu s příjemně plnými žaludky.
V pátek ráno je registrace. Bohužel zjišťuju, že se sešla jen čtveřice singlířů a že kvalifikace se tedy nekoná… Až prý finále, no aspoň něco, že… S Palem Andrassym a Bětíkem jedeme jezdit na Ainet, ale dnes už to není ono. Klesla voda a plaspot je horší. Cestou zpět mě kluci vysazují u Dolomitenwelle v Lienzu, která je pod posledním mostem ve městě. Ze břehu vypadá dost špatně tak du jezdit akorát já. Nakonec se ale ukazuje, že opak je pravdou a tak si asi hoďku a půl opravdu pěkně jezdím. Na téhle vlně jdou teď především levé triky a to občas i do vzduchu… na vlnu s vracákem je to fakt dobrý. Bohužel večer stoupne voda, takže jsme nuceni jet zase nahoru do Ainetu. Kvalifikací se zdárně do dalších bojů probili Bubáč, Vohraďák, Jirka Langer, Vacina a Lenka Novotná. Doplňují je i Slováci Tomo Andrassy, Čonka a Nina Halašová. Večer následuje mocná párty v klubu Wha, kde sice pivko stojí tři éčka, ale i tak večírkujem co to jde, především za podpory lahvinek schnapsu, co jsme dostali u registrace…Z cesty k autu se nakonec klube povedená taškařice, kde v hlavních rolích vystupuju já, Čuro, Bubu a Hanka Bubáčová.
Finálová sobota na poměry Eurocupu nepřekvapila. Začlo se čtvrtfinálovým kláním chlapů a bohužel to občas vypadalo, že rozhodčí soudcují podle kriteria: Čím víc bodů, tím víc Adidas…. Jak na vietnamský tržnici. Nicméně se zadařilo Bubáčovi, který postoupil z úžasného šestého místa. V semifinále už byl k vidění opravdový boj o postup, který už Bubu nepřečkal, ale i tak si odváží skvělé osmé místo a především respekt všech co tam viděli jeho aerial entry movy (posouzené jako 30-ti bodovej wavewheel… nic moc, ale co bysme chtěli, že?…). Po semi následuje největší taškařice celého závodu, jedná se o Teva cardboard race, která spočívá v sjezdu playspotu na lodích vyrobených z papundeklových krabic. Z Československé výpravy se účastní Vlado Cako, jemuž při stavbě plavidla připomínajícího myš (nebo ještěrku nebo co to vlastně mělo bejt) pomáhali Tomo a Hanka. Vlado se stylizuje do rytíře navlečeného v papundeklové zbroji se štítem a helmou. Celá akce slaví úspěch a Vlado obsazuje druhé místo. První byli Švýcaři, kteří vytvořili papundeklový falus velikosti macatého hrocha.
Následuje tristní finále singlů. Sešli sme se čtyři- já, Červajz, Ralph Rudisuli a Nico Fayol z Francie. Jízdy se moc nevedou a tak místo snahy o pěkné jízdy se tam všichni jen tak plácáme a vypadne vždy ten, kdo se plácal nejhůř… ale tak to bývá. Nakonec vyhrál Nico Fayol před Červajzem a mnou.
V juniorkách máme soidní želízjko v ohni- Vacinu. Ta nakonec končí druhá, předstihla jí akorát Martina Wegmann. Největší respek si odnáší drobounká juniorka na Funu 1.5, která se s válcem pere srdnatěji než leckteří chlapi.V juniorech se vytáh Jiřík Langer. Doslova si vybušil v ostré konkurenci první místo a rozptýlil tak obavy, že mu letošní sezona moc nesedne, které vznikly po jeho rozpačitém výkonu v Kadani. Respect Jirko !!
Finále žen ovládla Lenka Kučerová/Novotná a dokázala, že i mamča s dítětem na krku umí točit (prcka nechala na břehu… abyste si nemysleli…). V chlápcích nečekaně pokazil jízdu Čony a tak se na bedně sešili Jon Best a Seppi se Simonem.
Večer mělo být vyhlášení vítězů a raut. Za raut mají pořadatelé jedničku, za vyhlášení pět mínus… Vyhlášení proběhlo na stísněném plácku kam se málem nevešli ani vítězové. Pro první místa byly přripraveny peníze, ale věcné ceny se jaksi „ztratily“… No nebudeme šahat pořadatelům do svědomí, ale odbýt druhá a třetí místa hláškou: „Ať vám ten první koupí pivko…“ je moc i na eurocup… no neva raut to zpravil.
Po rautu následuje opět mocná párty. Rád bych poděkoval pořadatelům, že zařídili pro obveselení všech vystoupení plzeňské star populární hudby Jacoba s jeho famózní Jacob show on da table…(a to dokonce třikrát)Děkujeme… (kdo neví o co jde ať kontaktuje Hanku Bubníkovou a dostane obrazový záznam této show…). Poté se přesunujeme opět do klubu Wha, kde se rozpotává párty v české režii.

V neděli ještě většina Čehunů a Slováků dává Lofer. Já a Bubníci sme vyměkli před prvním těžším místem a valíme domů.

Nakonec pár epizodních postřehů:
Oli Grau vypadá jak Vašík Strnad!!!
Tomovi radši okamžitě dát sedativa, jinak se probudíte připoutaní k lampě…
Klub Wha v Lienzu je fakt super.
Dolomiten welle teče za 260 m3/s.
Aintetwelle za cca 280 m3/s.
U Ainetwelle je záchod a plácek na spaní.
Francouzi sou přátelští.
Jeden z Holanďanů dal světový rekord ve vykalení se ( byl v koncích ještě než sme si stačili sednout…).

Fotografie Jiří Langer