Vrátím se z Nepálu, kde jsme dva měsíce trochu pracovali jako safety kayakers a hodně smažili na tamních čtyřkách a pětkách, zabrousím na stránky CNAWRu, přečtu Tvůj soupis novinek, které v letošním roce uvádí na trh jednotliví výrobci lodí. A musím říct, žes mě trochu naštval! Článek nebyl označený jako tisková zpráva a tak jsem se natěšil na objektivní výsledky testu několika vybraných lodiček. Bohužel kužel!

To co jste do článku dali, byl vesměs český překlad superlativů, kterými novinky propagují jednotliví výrobci na svých internetových stránkách, nebo Tvé dojmy z toho jak loďka vypadala na fotkách. Tedy až na jednu výjimku, která se jmenuje MAG. Pouze v případě téhle novinky firmy Železný jsi sepsal své dojmy a pocity z jízdy. Nic proti Tvým pocitům. Ale MAG tím dostal trochu na prdel. A hodně nezaslouženě! Pokud bys i v případě ostatních novinek psal o svých pocitech z jízdy a hledal na všech lodích všechny plusy i minusy, jako správný testovací jezdec bys nějaké mouchy našel zřejmě všude. Z Tvého článku takhle vychází jako jediná loď s negativníma vlastnostma právě MAG, což mě v tuhle chvíli mrzí dvojnásob. Protože už vím, že je to super lodička na hraní si s řekou. (pro rodeisty: playboat, pro rodeisty che: creekovat se na tom dá taky)

Hned po přečtení Tvýho článku jsem Ti chtěl odpovědět, ale odpověď by se omezila na to, co sis mohl přečíst až sem a to mi připadalo málo, protože mě zajímalo, jak moc se shodnem v hodnocení jízdních vlastností MAGa. Ty jsem měl původně podrobit zkoušce ohněm právě v Nepálu, ale bohužel jsme odlétli týden před dokončením prvního funkčního prototypu. Takže ve chvíli mýho maximálního naštvání jsi byl vlastně mnohem větším znalcem tý lodičky než já. A mě bylo blbý argumentovat tím, co jsem si o Magovi jenom myslel. Jeho tvary byly projektovaný s jasnými záměry a zdálo se mi, že reál se neliší od toho, co bylo předtím projektováno v počítači. Takže mi nezbývalo věřit našim vizím víc než Tvýmu hodnocení a čekat. Vhodná příležitost, kdy jsem si MAGa konečně dosyta vyzkoušel, přišla v sobotu 4.1.2003. Teď je neděle a můžu Ti v klidu napsat o svých dojmech z jízdy. Budem se trochu rozcházet, což může být dáno několika okolnostma. Jednu se budu snažit minimalizovat. A sice mé sympatie k firmě Železný, její neagresivní a nepopulistický filosofii v reklamě i naprostý pravdomluvnosti co do informací, které "pouští ven" (třeba co se váhy jejích lodí týče). Ale já je mám rád hlavně kvůli neuvěřitelný spoustě nápadů a technologickejch vychytávek, díky nimž se její lodičky stávají čím dál lepšíma. Odráží se to na jejich vzhledu, i jízdních vlastnostech, vychytanějším sezením atd., což v důsledku vede např. k neustále se zvyšujícímu vývozu jejích lodí.

Ale už k sobotě. Celý vánoce jsem se válel doma, moc nesportoval, což vedlo k naprostý nadrženosti na jakoukoli sportovní aktivitu a vodáckou zvlášť. Už už jsem se chystal vzít IGO a jet na Novotnýho Lávku protože voda stoupala dostatečně, když mi volal Míra, že teče na Šumavě a co kdybychom si dali jednu pětičku, kterou ze známých důvodů nemůžu jmenovat. Zavolal jsem ještě pár lidem a v sobotu ráno vyrazila partička čtyř vodáků, který se pomalu dostávají do věku extrémních jezdců (táhne nám na 30) a jeden dvacetiletej vyhulenec, kterej se nenechá takovejma páprdama zahanbit, směr Šumava. Na mostě přes řeku co je dravá i podle jména, juknem na stav. Neuvěřitelná klika. Vody je pořád hodně, ale ne moc. Asi by se dalo říct "taková vyšší střední voda". Vyjedem proti proudu, shodíme lodičky do lesa a sjedem auty zpátky na konec našeho úseku, kde se převlíkat můžeš i před pánama v zeleným, aniž bys je nějak podstatněji vzrušil. V klidu se převlíknem. Počasí je stabilní - trochu mlha dole +4, nahoře +2,5 a na hřebenech leží sníh. Ochlazení má podle meteorologů přijít od severozápadu kolem poledne. Jsme na jihu, a je teprve před půl desátou, jsme v pohodě. Teda jen co se počasí a vody týče. Jinak fungují veškeré zákonitosti a mizíme po jednom do lesa s vlajícíma bílýma fáborama, vracejíc se s ulehčenými výrazy ve tvářích. Já Ji totiž ještě nejel! Dva z naší skupinky už jo, ale za menší vody. Kdykoli jsme na Šumavu zavítali, chodil jsem kolem Ní jako mlsnej pes a hledal hypotetický cestičky po sjezdovce mezi obříma balvanama, válcema a vlnama. Už se mi o Ní i zdálo. Nejdřív jsem na ni objektivně neměl, to bylo tak před deseti, dvanácti lety, kdy jsem začínal. Pak se vždycky našlo něco, proč se nedala jet, nebo se nenašel nikdo s kým by se jet dala. Zkrátka moc jsem se těšil. Vybudil jsem sebe k maximální koncentraci a svoje ruce k maximálnímu zahřívání se. Kosi, byla fakt kosa!

No nebudu to protahovat. Nasedli jsme pod mostem ujeli asi 7,5 kiláků a vysedli dole kilák pod soutokem. Mezitím dvě hodinky skákali z vracáku do vracáku a probíjeli se dolů z kopce. Věšeli poslední vracáky nad nepřehlednýma peřejema a kroutili si krky při pohledech přes rameno. Dělali přejezdy zprava doleva nad kritickýma místama, který nebylo možný prohlížet z pravýho vracáku. Zleva doprava v opačném případě. Zahřívali tuhnoucí prsty a usmívali se na sebe jak pitomci, že nám to jako fakt jde a neuvěřitelně vychází. Pod tou chatou, co stojí na pravým břehu jsme si už mysleli, že je všechno za náma, ale pak dál a dál boofovali velký válce, a skoky. Kličkovali jak zajíci mezi šutrama, někdy nekontrolovaně padli do válce po špičce a zapíchli se. Někdy bokem a pak se z něj závěsem tahali. Zpomalovali, když jsme kamarádovi před sebou padali na záda a zrychlovali, když nám oplácel stejnou mincí. Občas surfovali, když na nás z cesty mávali krásné turistky i když cudně zahalené (fakt byla kosa). Zkrátka jsme jeli nádhernou řeku a užívali si všeho, co nám byla ochotná nabídnout a nutno říct, že tahle perla mezi českýma divokýma vodama není vůbec lakomá. A to znamená, že jsem si MAGa osahal dokonale!! Jen dvakrát jeden z nás vylezl z lodi, aby ukázal kudy a vylil si loď a protáhl ztuhlé nohy. Já vylézat nemusel! MAG kromě jiného nabízí spoustu prostoru pro nohy a tím, že nemá žádný zbytečný šrouby vůbec do něj neteče. (první v čem nesouhlasím se tvým hodnocení je, že MAG je pro menší vodáky. Já mám 181 cm a po vánocích už zase kolem 82 kg a tolik místa v lodi jsem už dlouho nezažil). Nepsal jsem o eskymování. Neeskymoval jsem totiž ani jednou. A to jsem jel na MAGovi fakt úplně poprvý. A to je další výhrada k Tvýmu hodnocení týhle super lodičky na hraní. Psal jsi o malý sekundární stabilitě. Jednak přesně nevím, co tím myslíš Ty, ale mě se MAG zdál stabilní až, až. Možná myslíš to, jak snadno reaguje na náklony, Zvlášť když se u toho trochu předkloníš nebo zakloníš. To byl záměr, proto má dno ve špicích tak výrazný kýl. Ale náklon je snadný jen do určité míry a pak je loď naopak dost těžké zvrhnout, což bych nazval spíš výraznou sekundární stabilitou. A když už jsem u toho, kde se v hodnocení rozcházíme, pak musím protestovat proti tvrzení, že MAG je málo točivý a nechce se mu do vracáku. Tady záleží s čím srovnáváš. V Nepálu jsem nejvíc jezdil na creekovce od Perception (jmenuje se PHAT). Je to podle mě hodně povedená loď, která při svý dýlce přes 2,5 m neskutečně rychle a dobře točí. Ta je určitě točivější než MAG, ale zároveň je pomalejší a míň přesná v nájezdu. Oproti staršímu playboatu fy. Železný BOBRovi je MAG už točivější a další loďky na kterých jsem toho letos v Nepálu najezdil hodně (3D, a Whip-It a z loňska si dobře pamatuju Xko) strčí MAG co do točivosti do kapsy. Nejvíc mě potěšilo, že v něčem se shodnem. To je rychlost týhle loďky. Na svou dýlku je fakt ďábelsky rychlá a jestli jsem občas nestihl nějaký vracák, tak spíš proto, že na prvních pár kilometrech mě MAGova rychlost neustále překvapovala. Pak jsem se s ní naučil počítat a s úspěchem ji využíval. Při přejezdech šikmo proudem a nájezdech do skoku je to vlastnost k nezaplacení. Další velmi příjemnou vlastností MAGa je to, jak přesný umí být v nájezdu do peřeje. Souvisí to určitě s jeho rychlostí, nebo spíš obrovským zrychlením. Stačí pár záběrů a loď doslova letí přesně tam, kam ji posíláš. To je hlavně zásluha vylepšení ve tvaru dna. MAG ovšem taky hodně dobře drží stopu. K tomu podstatně přispívá i přední paluba vycházející designem z úspěšného modelu WIGO. Kromě toho, že dává lodi robustnější kompaktní vzhled sebevědomé agrese, nenastavuje vlnám zbytečné plochy a proto na jejich boční nárazy téměř nereaguje. Minus ploché paluby je v tom, že se loď hůř vynořuje po zapíchnutí se do válce. Ale to je spíš chyba jezdce, že se někam zřítí jak pytel brambor, místo aby elegantně předkopnul špici, která po mírném zanoření poslouchá křivky dna, dere se ke hladině a drží směr, kterým ji poslední záběr poslal. MAG i při své délce hodně reaguje na předozadní změnu těžiště. Pokud jsem se hodně zaklonil, měl jsem pocit, jako by záď lodi "zametala", jako by se mě snažila předběhnout. Což jsem nejdřív vnímal negativně. Takže, pokud se s tím někdy u MAGa setkáš, stačí se trochu předklonit, nebo originálně jednoduchým způsobem posunout sedačku o libovolnou vzdálenost dopředu. A naopak, toho "zametání" se dá využít při nájezdu do vracáku. Záklon Ti pomůže nakopnout loď přesně tam, kde ji chceš mít.

A pak už dole na soutoku s tou druhou řekou, která se taky nesmí nazývat jménem je pár vlnek. Jednak jsem si znovu potvrdil, že MAG docela pěkně surfuje a staví se na špičky a neudržel se a poprvé potopil hlavu do tý ledový vody. Fuj myslel jsem, že mi praskne! Ale eskymáku odzadu lodička nekladla nejmenší odpor. Až budu eskymovat odpředu napíšu Ti, jak to fungovalo.

Kosi, prosím Tě neber si tenhle dopis jako osobní útok. Spíš jen jako prosbu, abys příště použil pro všechny objekty Tvého hodnocení stejný metr. Už se moc těším až spolu zas někde zasmažíme. Vem si jakoukoli loď z HGéčka, na MAGovi Tě stejně přemažim :-)!!

Zdraví Pepíček