Přidat komentář

Topolino první opravdová creekovka kteoru ty dnešní smrkáči už ani neznaj

TOPOLINO praotec kraťasů (creekovek)

aneb o čem se těm dnešním smrkáčům ani nezdá

Píše se rok 1980, ano před čtvrtstoletím! A Holger Machatschek dokončuje v Mnichově svůj, v době čtyřmetrových lodí, šílený nápad, loď poloviční délky, pouhých 220 cm dlouhé TOPOlino, ( a já předstupuju před komisi, abych mohl mít roční odklad pro nástup do první třídy, kde budu voskovkama kreslit ohňostroj nad Aurorou, to vy mladí šmejdi už taky neznáte.) Když se s ním poprvé objevil na Loisachu byl samozřejmě okamžitě středem pozornosti, nikdo tenkrát nevěřil, že na lodi kratší čtyř metrů lze jezdit. Malé úzké řeky sjíždět v malé obratné lodi znělo logicky a Topo je v příkrých terénech jistější, ale na to museli všichni teprve přijít.
A přišlo, Topo se nepíchalo ve skocích a lépe projíždělo zablokované terény. Holger udělal hned další Topo pro pár kamarádů, ale když i ostatní členové AKC (AlpskýKajakClub) chtěli další lodě, měl už toho laminování dost a musel sehnat firmu která by byla ochotná Topolino vyrábět. Jediný Edi Schnappinger byl ochoten, po slibu že určitě prodáme 20 kousků, začít Topo vyrábět, bylo to dobré rozhodnutí. Mimochodem Machatschek nechtěl nikdy ani korunu, teda marku, za nápad, podíl či licenci, prostě chtěl podělit o zábavu z Topojízdy.
Polyethylenové Topo na sebe nenechalo dlouho čekat a jen umocnilo jeho oblibu.
A AKC začlo šířit Topohorečku do celého vodáckého světa, Topolina se postupně osvědčila na všech evropských a posléze i zaoceánských terénech, borci na nich sjeli do té doby nemyslitelné věci. U nás patrně nejznámější topolinsta je Angličan Saun Baker, který se svými mnoha prvosjezdy dostal do Guinessovy knihy rekordů, hádejte, na čem jezdil?
Velkým fenoménem se staly také TOPO meetingy na umělém slalomovém kanále v německém Augsburgu. Šlo pouze o jedno, co nejvíce topolinářů najednou na jednom místě, nejlépe v jednom válci, čím větší chaos tím lépe, výsledek monokly, naražená žebra, podlitiny atd. žádné ohledy a pardony. Ale o vítězství se vždy prali mezi sebou jen Jochen Schweizer a Caspar Thierfelder, tito drsní sjezdaři prostě nepustili nikoho mezi, natož před sebe. A tak vznikly legendární „trojky“, vždy tři Topolina se svázaly za sebe jako vláček a tak absolvovaly celý, někdy, závod. Startovalo se systémem „Le Mans“, přeplavat na druhý břeh všichni nasednout a hurá dolů, někdy až 15 týmů tj. 50 lodí! O veselé situace samozřejmě nebyla nouze ani nyní.
Topolino byl i de facto první rodeový kajak se kterým šlo blbnout ve válci až do totálního zničení, leckterá rodea vyhrálo i v ne moc vzdálené minulosti.
Na svět se vyklubal i dvoukajak – TopoDuo, které si získalo, a stále má, také spoustu příznivců. Filmy jako „Family Mad“ a „Fire Ice and Dynamite“ zachytily vrchol slávy fenoménu TOPO, dal by se přirovnat k autu WW-Brouk nebo Porsche 911 či samopalu AK-54 Kalašnikov (i když ten se po úpravách úspěšně vyrábí dodnes), žádná loď už se nikdy nebude vyrábět tak dlouho, přes 20let, a žádné se neprodá tolik jako TOPOLINA
Následovník – New Topo nesplnil očekávání řady fanoušků, tatam je univerzálnost jeho předchůdce, New Topo vyhovuje už jedině velmi malým a lehkým jezdcům a jezdkyním potažmo juniorům. A firma Eskimo ho už ani nedělá a sama se po řadě kotrmelců usazuje na svém místě.

TOPOlina u nás

Toponákaza se samozřejmě nevyhnula ani Čechám, vlastně Československu, jedno z prvních Topolin měl Pavel Lichtág a skupina okolo něj, tak z Pražské Konstruktivy si Topo našlo cestu do celé republiky, mimo jiné i k „šikovným českým ručičkám“, které z něj obratně stáhly formu a začaly vyrábět laminátové kopie, kterých bylo také požehnaně.
TOPO bylo super na polistopadový "šturm nach westen" kdy se jezdilo stylem "vydím hladinu jedem!" Za víkend se sjelo tolik řek co dneska za týden. Ze zpětného pohledu je úžasné jak málo lidí se na těchto zájezdech utopilo. Mě tato doba minula a tak kecám jenom z doslechu a taky mě Kuře naučil jezdit bezbečně...
Nicméně, nic netrvá věčně a vývoj lodí na divokou vodu Topo doběhl a předběhl, je to i tím že stejně jako v jiných sportovních odvětvích, i na vodě se vývoj začal ubírat cestou specializace a mnoho lodí i lidí upřednostňuje výkon, nad univerzálností, specializaci nad všestranností a tak máme rodeovky na vlnu, do válce, playboaty na freestyle i na řeku, creekboaty na vodopády, na větší řeky, riverrunery na velké řeky i s bagáží, surfové kajaky na moře, squirty na rozhraní a do bazénů... a nikdo už nesváže tři koule dohromady a nevrhne se s nimi do vln a s vírou v boha, hadrovou šprickou a tříkilovým pádlem, před ním a za ním stejní blázni a nesoupeří s ostatními podobně šáhlími polopitomci.

Kosatka s využitím materiálu z Kanumagazinu 4/2000

Typ článku: 

CAPTCHA
Slouží k ověření, zda jste skutečný návštěvník a k zabránění spamu