Přidat komentář

Cartwheel - a co dál? (1. část)

Možná si ještě vzpomenete na první článek, který jsem na MP věnoval rodeu - jeho historii, nejpopulárnějším figurám a s trochou ironie i naší současnosti. Od doby jeho vzniku se i u nás mnohé změnilo a freestyle si našel spoustu nových vyznavačů. Seriál, který dnes zahajujeme je určen především těm, kteří se chtějí rychle zorientovat ve změti různých figur a jejich názvů.

Abych předešel možnému zklamání některých nadšenců, hned v úvodu upozorňuji, že mým cílem není napsat učebnici freestylu, na to jsou povolanější. Budu velmi stručný a v několika pokračováních vám nabídnu malý výkladový slovník základů freestylu. Zájemcům o podrobnější informace doporučím například velmi povedenou knihu Kena Whitinga Playboaters Handbook, comicsy W. Nealyho nebo videa jako Retendo (Kent Ford), Play Daze (K. Whiting), Searching For The "Gee" Spot (Corran Addisson) či magazíny jako je Playboating (GB), Rapid (Can), Kanu (BRD) a jiné. Zatím jediným domácím zdrojem je seriál asociace CNAWR v časopisu K-R-K, který zpracovává a překládá informace mimo jiné i z výše uvedených pramenů. Odkazy na figury podrobně popsané v seriálu CNAWR uvádím za jejich názvy v závorkách či jako link.

Dnešní pojetí freestylu se velmi liší od jeho počátků. Zůstala snad jen touha předvést se. Když dnes mluvíme o freestylu, můžeme mít na mysli vlastně cokoli, co se vymyká tradičnímu "normálnímu" pojetí plavby po řece, tedy převážně rovně dolů. Při freestylovém jěždění nám jde o něco jiného, chceme si zablbnout a je nám úplně fuk, že nikam nedojedeme. Prostě chceme být free a hrát si s vodou (proto se tomu někdy říká playboating). Kdo se však rozhodne pro rodeové soutěže, bude muset zvládnout celou řadu figur a podřídit se pravidlům - to už je výkonnostní sport se vším všudy. Freestylových, nebo chcete-li rodeových, figur již dnes existuje velká spousta a stále vznikají nové. Navíc některé z nich mají třeba 2 i více jmen. Vše se rychle mění a vyvíjí, takže je stále co se učit, ale kdo se v tom má vyznat? Zkusme si proto pro lepší přehlednost hned na začátku rozdělit figury do skupin podle směru pohybu a polohy lodi. Kromě oblíbeného surfování (za něž lze při závodech též získat body), obsahuje freestylová figura vždy alespoň jeden z "nenormálních" prvků jimiž jsou: pohyb ve vertikální rovině nebo rotace, a to buď kolem osy těla nebo lodi. Ty nejkomplikovanější figury pak obsahují všechny uvedené prvky.

Začněme ale od základu. Tím je pro většinu figur právě zmíněné surfování. Rozlišují se tři druhy: Front Surfing (popředu), Back Surfing (pozadu) a Side Surfing (bokem). Obojí lze předvést jak na hladké vlně (nebo zelené, z angl. green wave) tak ve válci. Front Surfing je nejsnazší na zelené vlně, Side Surfing ve válci a Back Surfing vás asi zpočátku potrápí kdekoli. Nezbývá mi ale než zdůraznit, že všechny tři uvedené prvky jsou nutným základem pro zvládnutí těch komplikovanějších figur.

SideFrontBack


První ze zmíněných skupin tvoří nejjednodušší a pravděpodobně historicky nejstarší vertikální figury bez rotace. Jsou to ENDERy, v Čechách někdy zvané "svíčky" (KRK 3/VI). Nejde o nic jiného, než o využití síly proudu k postavení lodi na špičku resp. záď, tedy o známé "lopasy" (Tady pozor na matení názvů, český "lopas" je sice odvozený z anglického Looping, jež se ve staré škole někdy používal pro Stern Squirting avšak neudržel se. Oproti tomu výraz Loop se dnes používá pro "přemet" ve válci.). Dlouhé a objemné lodě staré školy nám dovolí provádět Endery pouze v silném proudu resp.rozhraní, ale zato pak většinou vyletí do velké výšky. Tomu se říká Big Air.

Ender

Obdobou Enderu je BLAST, rozdíl je v tom, že k zvednutí špičky se využívá zpětný proud válce. Dalším rozdílem je, že Blast se vám podaří jen na krátké lodi, nejlépe ještě s malým výtlakem. Cílem je dostat konec lodi pod hromadu pěny ve válci. To ji pak bude za pomoci zpětného proudu válce udržovat v elegantním skluzu na rychlé spodní vodě. Jezdec tak může udržovat loď v nejnižším místě válce zvaném trough [trof] v poměrně stabilní pozici a to buď na zádi (Front Blast) nebo na přídi (Back Blast). Jak vertikální Blast bude závisí hlavně na typu válce.

Front

Back

Na hranici mezi čistě vertikálními a rotačními figurami je STERN SQUIRTING (KRK 3/VI). Je to vlastně ender na zádi (ať už v proudu, na rozhraní či na klidné vodě), k jehož zahájení využíváme energii získanou rychlou změnou směru jízdy. Cílem je dostat špičku co nejvýše do vzduchu. Pro větší efekt je možno loď ještě roztočit do piruety. Obdobným způsobem by bylo možno dělat i "Bow Squirting" (na přídi), avšak pro stejný efekt známe jiný, snazší trik ? viz Stall.

Stern

Převzato ze serveru malypruvodce.
Autor je redaktorem serveru svetoutdooru.

Typ článku: 

CAPTCHA
Slouží k ověření, zda jste skutečný návštěvník a k zabránění spamu